Proč Svatováclavská koruna budí úctu i strach

28. 8. 2025

České korunovační klenoty, Svatováclavská koruna, královské žezlo a jablko, patří k nejsilnějším symbolům české státnosti. Jsou opředeny i oparem tajemství a legend. Jejich návrat do Prahy v roce 1867 se stal jednou z nejvýznamnějších událostí 19. století.

Rok předtím, během prusko-rakouské války, hrozilo, že se cenné insignie dostanou do rukou nepřítele. Na císařův rozkaz je proto odvezl politik František August Brauner vlakem do Vídně. Šlo o dočasné řešení, ale pro Čechy to byla rána. 

Po zklidnění se ale karta obrátila. Císař František Josef I. 21. srpna rozhodl, že klenoty se mají vrátit zpět do Prahy. O týden později, 28. srpna, dorazily do města přes Brno a jejich příjezd se proměnil v národní slavnost. Symbol české historie byl znovu doma.

Následující rok byla v katedrále sv. Víta dokončena Korunní komora, kde klenoty získaly důstojné a bezpečné místo. Byly uloženy do schrány se sedmi zámky a vznikla tak tradice sedmi klíčníků, významných osobností státu a církve, které dodnes společně zajišťují, aby se ke koruně nikdo nedostal neoprávněně.

Kolem Svatováclavské koruny se navíc udržuje aura tajemství. Podle legendy má každý, kdo si ji neoprávněně nasadí, do roka zemřít. Pověst se pojí i s Reinhardem Heydrichem, nacistickým protektorem, který si měl korunu zkusit nasadit a krátce poté zemřel při atentátu. Jestli je to pravda se asi nikdy nedozvíme.

Od toho roku 1867 opouštějí svou komoru jen při výjimečných příležitostech a pokaždé vzbuzují ohromné emoce i zájem veřejnosti.