První fotografie ozdoby

12. 11. 2025

Že jedna z planet naší Sluneční soustavy má kolem sebe jakési prstence, popsal poprvé Christiaan Huygens už v roce 1655. Zahlédl je dokonce už jeho předchůdce Galileo Galilei v roce 1612, ale považoval je mylně za dva měsíce - jeho dalekohled ještě nebyl natolik kvalitní. Ale fotka „zblízka“, ta vznikla až před 45 lety. A to na den přesně.

Vesmírná sonda Voyager 1 odstartovala z Mysu Canaveral v září 1977 jako dvojče sondy Voyager 2. Obě měly původně prozkoumat Jupiter a Saturn, avšak díky mimořádnému technickému úspěchu se staly nositeli informací, které dosud ovlivňují moderní astronomii. 

Po více než třech letech cesty se sonda Voyager 1 přiblížila na nějakých 124 tisíc kilometrů k atmosféře Saturnu a 12. listopadu 1980 se stala prvním lidským zařízením, které zblízka vyfotografovalo prstence planety Saturn. Tento okamžik znamenal jeden z vrcholů celé mise Voyager – projektu, který zásadně rozšířil naše poznání Sluneční soustavy. Během průletu sonda pořídila desítky detailních snímků prstenců, měsíců i samotné planety.

Do té doby astronomové znali prstence Saturnu spíše jako soustavu několika hlavních pásů – A, B a C. Voyager 1 však odhalil, že prstence jsou mnohem složitější strukturou, tvořenou tisíci drobných pásů a mezer. Díky přesným fotografiím a měřením se ukázalo, že se skládají převážně z ledu a kamenných částic různé velikosti, které se neustále pohybují a vzájemně ovlivňují gravitací měsíců Saturnu. Právě tato data umožnila definovat tzv. „pastýřské měsíce“, které udržují prstence ve tvaru a zabraňují jejich rozptýlení.

Voyager 1 zároveň pořídil první detailní snímky měsíce Titan, tehdy považovaného za nejzajímavější těleso Saturnovy soustavy. I když hustá atmosféra zabránila pohledu na povrch, sonda potvrdila přítomnost dusíku – podobně jako na Zemi.

Mise Voyager 1 se tak stala milníkem v dějinách kosmického průzkumu. Nejenže přinesla fascinující záběry prstenců Saturnu, ale zároveň položila základy pro další výzkum této planety – od sondy Cassini až po současné modely dynamiky prstenců.

Voyager 1 ale pokračoval ve své cestě a dnes, o 45 let později, je nejvzdálenějším objektem, který kdy lidstvo do vesmíru vyslalo. A stále vysílá data z mezihvězdného prostoru, jako tichý svědek okamžiku, kdy se lidská technologie poprvé dotkla krásy Saturnových prstenců.