První umělá srdeční chlopeň v Československu
Psal se 19. listopad 1963 a v brněnské Nemocnici u sv. Anny se odehrálo něco, co tehdejší Československo posunulo mezi evropskou špičku. Tým profesora Jana Navrátila provedl vůbec první implantaci umělé srdeční chlopně na našem území. Od podobné operace v USA uplynuly teprve tři roky. Lékaři na Západě měli k dispozici technologie, ke kterým se za železnou oponou nikdo nedostal. Navrátilův tým se tedy rozhodl vzít věc do vlastních rukou.
V Brně navrhli, zkonstruovali i otestovali vlastní chlopeň. První pacientkou byla 39letá žena s poškozenou chlopní, kterou museli lékaři kompletně nahradit. Zákrok dopadl úspěšně a brněnská technologie si brzy získala respekt i mimo hranice socialistického bloku.
Tenhle moment odstartoval úplně novou éru československé kardiochirurgie. Pacienti s tehdy implantovanými chlopněmi žili ještě dlouhé desítky let. Dnešní kardiochirurgie stojí na technologiích, které jsou o galaxii dál, ale základní idea zůstává stejná. Lidský život často závisí na odvaze jít neprošlapanou cestou. A přesně to udělali Navrátil a jeho tým. Zapsali Brno na mapu světových medicínských milníků a položili základy k tomu, co je dnes úplně běžné.
Operace z roku 1963 tak není jen historickou zajímavostí. Je to připomínka, že i malé město uprostřed Evropy dokáže udělat velkou věc, když se spojí talent, věda a odvaha myslet jinak.