První úspěšné přistání na Marsu slaví výročí

20. 8. 2025

20. srpna 1975 odstartovala z mysu Canaveral americká sonda Viking 1. O necelý rok později, v červenci 1976, se stala historicky prvním lidským výtvorem, který úspěšně přistál na povrchu Marsu. Spolu se svou „sesterskou“ sondou Viking 2, která dosedla o dva týdny později, pořídila přes 50 tisíc snímků. A to včetně fotografií měsíců Phobos a Deimos. Přímé známky života ale mise nepřinesla.

Viking 1 fungoval až do listopadu 1982 a jeho rekord v délce provozu překonalo až o téměř 30 let později vozítko Opportunity. To mělo vydržet 90 marsovských dnů a urazit jeden kilometr. Nakonec na rudé planetě pracovalo skoro 15 let. Díky jeho měřením dnes víme, že na Marsu v minulosti bylo dost vody pro potenciální život. Ani Opportunity ale nenalezlo přímý důkaz organismů.

První pokusy o průzkum Marsu sahají už do přelomu 50. a 60. let. Sovětské sondy Marsnik se ale ani nedostaly z atmosféry. Zlom nastal v roce 1965. Americký Mariner 4 poprvé proletěl kolem planety a poslal na Zemi snímky jejího povrchu. Další úspěch přišel v roce 1971, když Mariner 9 jako první sonda vůbec zakroužil na oběžné dráze jiné planety.

Sověti tehdy sice dokázali dopravit moduly Mars 2 a Mars 3 na povrch, ale bez funkčního spojení. První skutečně úspěšné přistání tak patří právě Vikingu 1.

Ještě dlouho se k Marsu dostávaly jen USA a Sověti, respektive Rusové. Ale ve 21. století se situace změnila. Na misi k rudé planetě už vyslaly své sondy i Evropská unie, Indie, Spojené arabské emiráty nebo Čína. Závod o poznání čtvrté planety Sluneční soustavy tak dnes patří k největším vesmírným dobrodružstvím.