První vesmírná stanice v historii
Američané mu říkali Space Race, Sověti zase Космическая гонка. No zkrátka a dobře: byl to Vesmírný závod. Kdo první vyšle na oběžnou dráhu družici? Kdo první živou bytost? A kdo první člověka? A kdo bude první na měsíci? Většinu ze jmenovaných met ukořistili Sověti, byť mnohdy za cenu velkých ztrát. A 14. ledna 1969 si připsali další zajímavé prvenství.
Přesně před 57 lety totiž odstartoval z Bajkonuru Sojuz 4 s kosmonautem Vladimirem Šatalovem na palubě. O den později, 15. ledna, následoval Sojuz 5 s trojicí Boris Volynov, Jevgenij Chrunov a Alexej Jelisejev. A pak přišel ten velký moment – 16. ledna 1969 se obě lodě spojily - historicky poprvé proběhlo tzv pilotované dokování dvou lodí s posádkou!
Agentura TASS okamžitě jásala: „První experimentální kosmická stanice světa“ se čtyřmi oddíly a čtyřčlennou posádkou! Obě lodě zůstaly spojené 4 hodiny a 35 minut (tři oběhy Země). Protože však ještě nebyl vyvinutý spojovací tunel pro přechod uvnitř, museli Chrunov a Jelisejev udělat výstup do volného prostoru – první přestup mezi loděmi přes otevřený vesmír! Vzali s sebou noviny a dopisy vytištěné až po startu Šatalova, aby dokázali, že přestup opravdu proběhl.
Po přestupu se Sojuz 4 (teď s třemi muži) oddělil a 17. ledna přistál v Kazachstánu. Sojuz 5 s Volynovem přistál jen o den později, ale zato pěkně dramaticky! Při sestupu se oddělila jen část kabiny, loď se otočila motorem dopředu, přehřála se a tvrdě narazila na zem. Volynov přežil snad jen zázrakem, utrpěl zlomeniny zubů a otřes mozku – přesto se vrátil do vesmíru o sedm let později. Tihle chlapi skutečně nebyli žádní padavkové.
Mise Sojuzu 4 a 5 byla klíčová pro testování technologií pro budoucí stanice (Saljut přišel v 1971) a lunární program – i když Měsíc nakonec vyhráli Američané. Sověti to prezentovali jako obří úspěch: první dokování, první přestup, první „stanice“! V každém případě to nebylo jan tak, byla to doba hrdinů!