Rovnost pro všechny

11. 4. 2025

Je to jen kus dřeva, železa a ostří. A přesto se vepsala do dějin jako jeden z nejděsivějších symbolů spravedlnosti. Studená, neosobní. Přesná. A opředená spoustou příběhů a zajímavostí. I to je francouzská gilotina.

Věděli jste, že původně to byla vlastně lékařská iniciativa? Francouzský lékař Joseph-Ignace Guillotin prosazoval myšlenku, že všichni lidé – i zločinci – si zaslouží stejný, rychlý a „humánní“ způsob popravy. Do té doby se v závislosti na společenském postavení věšelo, stínalo mečem, lámalo kolem nebo pálilo. A hned je ta gilotina sympatičtější. Byl to ideál osvícenství – racionální, efektivní a neosobní. Poprvé byla použita v roce 1792.

Jenže pak přišla Francouzská revoluce. A s ní období, kdy se idea rovnosti proměnila v čistky. Gilotina se přesunula z popravčích dvorů na veřejná náměstí. A pod ostřím gilotiny skončili nejen slavný král Ludvík XVI. a jeho žena Marie Antoinetta, ale i básníci, myslitelé, političtí protivníci, přátelé... nevinní. Poprava se stala veřejnou podívanou.

Gilotina se používala ve Francii až do roku 1977 – dlouho po tom, co ostatní evropské země přešly na jiné způsoby trestání. Poslední popravený byl Hamida Djandoubi, odsouzený za vraždu v Marseille. Až o čtyři roky později Francie zrušila trest smrti úplně.