Vynález, který zlidštil průmysl

7. 10. 2025

Kapitalismus počátku dvacátého století byl nemilosrdný. Dnes by mnohé šokovalo, v jakých podmínkách museli někteří lidé pracovat a možná není divu, že to vedlo až k revolučním náladám. Jedna technická revoluce ale učinila práci výrazně snazší a výnosnější - a zavedl jí jeden z největších kapitalistů vůbec, americký podnikatel Henry Ford.

Rok 1913 se zapsal do dějin nejen automobilismu, ale i celého průmyslu. Právě před 112 lety Henry Ford představil v továrně v Highland Parku u Detroitu první pohyblivou výrobní linku na světě. Její zavedení znamenalo začátek éry sériové výroby automobilů a proměnilo způsob, jakým se vyrábějí nejen auta, ale prakticky veškeré průmyslové zboží.

Předtím se každý vůz sestavoval ručně a proces mohl trvat až dvanáct hodin. Fordova myšlenka byla jednoduchá, ale geniální: namísto toho, aby se dělníci přesouvali od jednoho auta ke druhému, auto se bude pohybovat k nim po montážní lince. Každý pracovník vykonával jediný úkon – montoval stejný díl stále dokola. Tím se čas výroby jednoho automobilu zkrátil na pouhé dvě a půl hodiny.

Tato inovace přinesla několik zásadních důsledků. Především umožnila masovou produkci, a tím i dramatické snížení ceny. Model T, Fordův slavný „lidový vůz“, který stál na počátku století kolem 850 dolarů, se po zavedení linky prodával za méně než 300 dolarů. Poprvé si tak automobil mohl dovolit i běžný americký dělník. Ford sám to shrnul slovy: „Postavím auto pro široké masy.“

Zavedení linky také změnilo strukturu práce. Z monotónní, opakované činnosti sice zmizela řemeslná dovednost, ale zároveň vznikly tisíce nových pracovních míst. Ford navíc zavedl i revoluční mzdu – pět dolarů na den, což byla tehdy dvojnásobná částka oproti průměru. Tím ale Ford neskončil - místo tehdy běžného šestidenního pracovního týdne, kdy dělníci pracovali někdy až 10 hodin denně, zavedl osmihodinovou pracovní dobu a to pouze od pondělí do pátku - víkendy byly volné.

Jeho záměrem bylo zajistit svým dělníkům natolik dobré podmínky, aby si sami mohli koupit auto, které vyráběli. A aby měli dost volného času se s nimi projíždět - a utrácet vydělané peníze.

Důsledky Fordovy inovace přesáhly automobilový průmysl. Princip montážní linky se rychle rozšířil do výroby spotřebního zboží, strojů i elektroniky. A ostatní podniky převzaly i pětidenní pracovní týden. Společenský dopad této inovace je nedozírný a těžíme z něj i dnes, kdy jsme svědky další revoluce - lidskou sílu na mnoha místech kolem montážních linek (zejména na těch nebezpečných a fyzicky extrémně náročných) nahrazují robotická ramena.