Zanechal po sobě desítky rolí i vlastní scénu
.webp?ts=)
Zapsal se do srdcí hned několika generací. Od dětí, které ho milovaly jako Lucifera v pohádce S čerty nejsou žerty, až po divadelní nadšence, kteří ho obdivovali na jevišti Divadla Bez zábradlí. Karel Heřmánek by letos v říjnu by oslavil 78. narozeniny.
Narodil se 17. října 1947 v Praze na Žižkově. Jeho otec Karel byl strojvůdce a maminka Růžena pracovala jako modistka. Po základní škole nastoupil na stavební průmyslovku a chvíli přemýšlel, že by šel studovat architekturu nebo filmovou režii. Zkusil přijímačky na FAMU, kam se nedostal, ale na JAMU v Brně už uspěl.
Během studií i po nich hrál v Divadle na provázku, později působil v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Poté se přesunul do Městských divadel pražských a nakonec přijal pozvání do Divadla Na zábradlí, kde působil až do roku 1991.
Před kamerou se poprvé objevil v roce 1972 v televizním filmu Uprostřed babího léta ve stepi zahoukal vlak. Výrazněji se ve filmech začal objevovat hlavně od konce 70. let. Věnoval se i dabingu. Jeho hlas uslyšíte třeba v seriálu Profesionálové.
Po revoluci si Heřmánek splnil sen. Založil vlastní divadelní scénu, která se stala jedním z nejvýznamnějších soukromých divadel v Praze. Divadlo Bez zábradlí se pod jeho vedením stalo místem, kde se potkávaly špičkové herecké výkony a kvalitní texty. Heřmánek zde působil nejen jako principál, ale i jako režisér a herec s obrovským respektem k řemeslu a divadelní tradici.
Kromě pohádek uměl být Heřmánek i mimořádně civilní a emotivní. Jeho výkon ve Smrti krásných srnců, kde ztvárnil tatínka Poppera, dodnes dojímá. Stejnou hloubku dokázal přenést ale i do komedií.
Odešel náhle v roce 2024 ve věku 76 let. Zůstaly po něm role, které nezestárnou, a divadlo, které dál žije jeho duchem.