Zásadní hlas českého rocku

Jeho hudební kariéra začala v amatérských kapelách, jako byla Nothing But Nothing, kterou založil ještě na základní škole. Později prošel skupinami jako Smaragd nebo The Happy Five, ale skutečný zlom přišel v roce 1972, kdy se připojil ke kapele Faraon pod vedením Karla Šípa. Zde natočil svůj první velký hit Holubí dům, skladbu od Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka, která ho katapultovala mezi československé hudební hvězdy. Píseň s melancholickým textem a jeho charakteristickým chraplavým hlasem si získala srdce posluchačů a dodnes patří mezi klasiky.

V roce 1973 přešel Jiří Schelinger do skupiny Františka Ringo Čecha, kde jeho talent naplno rozkvetl. Kapela přitvrdila zvuk a Schelinger se stal průkopníkem českého hard rocku. Mezi jeho největší úspěchy patří písně jako Šípková Růženka, Švihák lázeňský nebo Což takhle dát si špenát, které kombinovaly rockovou energii s chytlavými melodiemi. Album Hrrr na ně… z roku 1977 je považováno za první hardrockovou desku v Československu a ukázalo Schelingerovu schopnost posouvat hranice tehdejší hudební scény. I přes omezení komunistického režimu (od roku 1975 měl např. zákaz vystupování v rodném okrese) dokázal vydat řadu desek a stal se idolem mladé generace.

Schelingerův život však skončil tragicky 13. dubna 1981, kdy ve věku pouhých třiceti let skočil z bratislavského Starého mostu do Dunaje za nevyjasněných okolností. Pravděpodobně šlo o vyhecovanou sázku, nebo prosté frajeření před fanynkou. Z mostu skočili dva, neznámý provokatér se v řece dokázal zachytit bóje, ale Schelinger zmizel pod hladinou. Jeho smrt zůstává opředena spekulacemi, zda nešlo o akci Státní Tajné Bezpečnosti, nebo o jeho pokus o emigraci, ale to už se asi nikdy nedozvíme. Jeho hudební odkaz ale samozřejmě přetrvává. Hity jako Holubí dům či Jsem prý blázen jen stále rezonují a Jiří Schelinger je dodnes považován za jednu z nejvýraznějších postav české rockové historie.