Zdeněk Pohlreich slaví 68! Šéf, který změnil Česko, má narozeniny

10. 4. 2025

Dnes slaví narozeniny muž, který naučil Čechy jíst lépe – šéfkuchař, podnikatel a televizní osobnost  Zdeněk Pohlreich. Je mu 68 let a energie má pořád na rozdávání. Na gastronomické scéně se pohybuje už desítky let, ale pořád umí překvapit. V kuchyni i mimo ni.

Zdeněk Pohlreich se narodil 10. dubna 1957 v Praze. Vařit začal vlastně náhodou – neudělal přijímačky na střední školu, a tak nastoupil na učiliště. Dnes říká, že to byla klika, i když ho to tehdy ještě moc nebavilo. Po vyučení začal vařit v hotelu Stop a pak přišla zásadní změna – odchod do zahraničí.

V roce 1989 emigroval do Nizozemska, později se přesunul do Austrálie. A právě tam se naučil kuchařině, jakou tehdy v Česku skoro nikdo neznal. V Adelaide pracoval v restauraci La Guillotine, nejdřív jako zástupce šéfkuchaře a později jako šéfkuchař.

"Ano, šéfe!" a sláva naplno

Po návratu do České republiky prošel řadou prestižních pražských podniků. Co ho ale skutečně proslavilo, byl samozřejmě televizní pořad Ano, šéfe!, který odstartoval v roce 2009. Nevybíravě ostré komentáře, přísná pravidla a upřímný zájem zlepšit úroveň českých restaurací – to všechno z něj udělalo hvězdu. Mnozí mu vděčí za to, že si poprvé uvědomili, co to vlastně znamená dobré jídlo a dobrá služba a o kolik v tom většina restauračních zařízení úplně zbytečně ztrácí.

Možná o Zdeňkovi Pohlreichovi nevíte, že:

• Hrál baseball – V mládí byl dokonce členem československé reprezentace.

• Mluvil jako Ramsay – V české verzi Simpsonových nadaboval Gordona Ramsaye.

• Miluje auta – Z Austrálie si přivezl lásku ke klasickým japonským vozům a pořád je jim věrný, i když teď už těm moderním - dělá ambasadora Lexusu.

• Neuznává pozlátko – Ať jde o jídlo, nebo život, tvrdí, že základem je poctivost a smysl pro řád.

Pořád v akci

Ani po šedesátce se nezastavil. Vede známé restaurace jako Café Imperial, Divinis nebo Next Door by Imperial. V televizi se nedávno vrátil s pořadem Superšéf – 24 hodin do pekla a zpět, kde opět ukazuje, že ho vaření pořád baví. A hlavně – že to stále umí.

Takže všechno nejlepší, šéfe!