Den civilního letectví
Umět létat bylo přáním člověka odjakživa. Podle starých náčrtů si k tomu vyráběl i křídla. Návrh na létání nakreslil i Leonardo da Vinci. Později se přišlo na to, že nadnáší horký vzduch, a tak se objevil první balón a pak i vzducholoď. Člověk poprvé letěl letadlem až v prosinci roku 1903.
Létání je dnes už běžná věc díky nízkonákladovým leteckým společnostem, které bývají kolikrát levnější než cesta do Brna autobusem. Po světových válkách se civilní letectví zpomalilo. V 50. letech bylo létání dokonce nedosažitelným luxusem.
Ceny letenek byly tak absurdně vysoké, že v té době 80 % lidí v Americe letadlem nikdy neletělo. V Anglii tehdy vznikla 1. třída. Bylo to v roce 1949, kdy pánové cestovali v dobře padnoucích oblecích a dámy v drahých róbách podle poslední módy. Na palubě se tehdy ještě smělo kouřit, nechyběl tabák světových značek, večeře o šesti chodech a odpolední čaje servírované v porcelánu.
My po cestě do Egypta dostali dvě bagety v papírové krabičce: v první byl sýr, v druhé kuře, majonézu ala „na maži si sám“. Jo, a k tomu jedna malá lahvička kečupu, pár oliv – a to bylo vše. Žízeň jsme uhasili trochou vody v kelímku. Je tedy zřejmé, že doba se výrazně změnila. Ale někdo nedostal vůbec nic, takže není na místě si stěžovat.
No, ale zpátky k nám. Za železnou oponou bylo létání celkem problémové a samozřejmě dost omezené. I kdyby si člověk našetřil, musel získat povolení. Letenka stála minimálně trojnásobek průměrného platu. A za takovou letenku z Prahy do Brna člověk v roce 1947 dal celý svůj plat.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK