Šumavská sirková velmoc

31. 10. 2025

Jak asi před 186 lety vypadaly Šumavské hvozdy? To si můžeme jen předdtavovat, ale co víme přesně je, že 31. října 1839 byla v malebném městečku Sušice na Šumavě založena továrna na výrobu sirek. Značka, která se později stala ikonou českého průmyslu.

Jejím zakladatelem byl Vojtěch Scheinost, místní obchodník a inovátor, který inspirovaný evropskými trendy v chemické výrobě spustil produkci tzv. „bezpečných sirek“. Tato továrna, později známá pod značkou Solo Sušice, patřila mezi nejstarší svého druhu v Evropě a představovala významný milník v historii českého podnikání.

Historie továrny je úzce spjata s vývojem technologie výroby sirek. Na počátku 19. století byly sirky poměrně nebezpečné, zejména kvůli fosforu, který způsoboval otravy a požáry. Scheinost převzal švédskou metodu bezpečných sirek, kde se červený fosfor oddělil na škrtací plochu krabičky. Továrna začínala v malém – s ruční výrobou v dřevěné budově – ale rychle expandovala. V roce 1845 ji převzal syn zakladatele a do konce 19. století se stala jedním z největších výrobců v Rakousko-Uhersku. Podle archivních záznamů z Národního muzea v Praze a místních historických pramenů zaměstnávala továrna v době svého vrcholu až 1 500 lidí, převážně žen, a exportovala do celé Evropy i do zámoří.

Během 20. století prošla továrna turbulentními změnami. Po druhé světové válce byla znárodněna a začleněna do státního podniku Solo, který se specializoval na zápalky, ale i na další produkty jako svíčky či zapalovače. Modernizace v 60. a 70. letech přinesla automatizaci, což zvýšilo produkci na miliony krabiček ročně. Díky tomu představovala firma Solo Sušice i v období socialismu klíčový zdroj zaměstnanosti v regionu. Značka Solo se stala synonymem kvality – její sirky byly oceňovány pro spolehlivost a bezpečnost, což potvrzují nejen dobové reklamy, ale i četná mezinárodní ocenění.

Důležitost podniku přesahuje pouhou výrobu. Solo Sušice symbolizovala průmyslový rozvoj českého venkova, přispěla k inovacím v chemickém průmyslu a stala se součástí kulturního dědictví. Muzeum v Sušici dnes uchovává artefakty z původní továrny, včetně starých strojů a archivů, které dokumentují její vliv na místní komunitu. Podle historiků byla továrna modelovým příkladem, jak malý podnik může ovlivnit globální trh.

S poklesem poptávky po tradičních sirkách následkem rozšíření plynových a piezoelektrických zapalovačů a také kvůli bezpečnostním regulacím bohužel výroba v Sušici 31. prosince 2008 definitivně skončila. Továrna byla uzavřena po 169 letech nepřetržité činnosti, což znamenalo ztrátu stovek pracovních míst. Dnes slouží budovy k jiným účelům, ale památka na Solo Sušice žije dál jako připomínka éry, kdy české inovace svítily světu.