Některým prospívá spíš chudá půda
Když chceme, aby rostliny dobře rostly, většinou automaticky sáhneme po hnojivu. Jenže na zahradě existuje skupina rostlin, kterým přílišná péče spíš škodí. Čím více je rozmazlujeme, tím méně se jim daří.
Rostliny, které mají rády skromné podmínky
Typickým příkladem jsou levandule, tymián, šalvěj, rozchodníky nebo některé okrasné trávy. Tyto rostliny pocházejí z oblastí, kde je půda kamenitá, chudá na živiny a často velmi suchá. Právě na takové podmínky se během tisíců let dokonale přizpůsobily.
Pokud jim vytvoříme příliš výživné prostředí, nemusí to být vůbec ku prospěchu.
Příliš hnojiva může více uškodit než pomoci
Největší chybou bývá používání hnojiv s vysokým obsahem dusíku. Rostliny sice začnou rychle růst, ale jejich výhony bývají měkké a méně odolné. Kvetení je slabší, květy jsou méně výrazné a aromatické bylinky postupně ztrácejí svou typickou vůni.
U levandule navíc hrozí, že nové výhony do zimy dostatečně nevyzrají. Rostlina pak hůře odolává mrazům a může být náchylnější k poškození.
Někdy je nejlepší nechat rostliny být
Léto je ideální dobou uvědomit si, že ne každá rostlina potřebuje neustálou péči. Druhy pocházející ze Středomoří nebo suchých oblastí si nejlépe poradí na slunném stanovišti, v dobře propustné půdě a s minimem zásahů.
Během delšího sucha jim prospěje občasná zálivka, jinak ale většinou ocení, když je nebudeme zbytečně přihnojovat ani přelévat.
Každá rostlina má jiné nároky
To samozřejmě neplatí pro všechny druhy. Rajčata, papriky, okurky nebo dýně během léta spotřebují velké množství živin a bez pravidelného přihnojování bohatou úrodu nevytvoří.
Právě schopnost rozpoznat, které rostliny potřebují více výživy a které naopak ocení střídmější péči, patří mezi nejdůležitější dovednosti zkušeného zahradníka.
Méně bývá někdy více
Až tedy příště vezmete do ruky hnojivo, zkuste se nejdřív zamyslet, jestli ho daná rostlina skutečně potřebuje. Možná jí tentokrát uděláte největší službu právě tím, že ji necháte růst podle jejích přirozených potřeb.
Na zahradě totiž často platí jednoduché pravidlo – ne každá rostlina chce naši pomoc. Některým prospívá nejvíc právě to, že je necháme dělat to, co umí nejlépe.