Antibiotika: Náhodný objev, který prodloužil lidský život o desítky let
.webp?ts=)
Pokud jste někdy přemýšleli, co byste si s sebou vzali, kdybyste měli stroj času do minulosti, rozhodně by to měla být antibiotika. Není to vůbec dávno, co se – ještě na začátku 20. století – umíralo na dnes neškodné infekce a průměrná délka života byla třicet jedna let. Alexandra Fleminga, který objevil první antibiotikum, potkalo v životě několik náhod. Tou první bylo nečekané dědictví, díky kterému mohl vystudovat medicínu.
Během první světové války viděl umírat vojáky na střelná zranění a hlavně na infekce, které se jim dostávaly do ran. A tak začal pracovat ještě usilovněji na nějakém léku – a pak přišla další náhoda. Když se Fleming vrátil do laboratoře po měsíční dovolené, na jedné z misek se objevila plíseň, která dokázala zahubit všechny okolní bakterie.
Zkoušel to i v ostatních případech a fungovalo to téměř na všechno. Zjistil, že se jedná o druh houby, která se tvoří například na zrajících sýrech. Do laboratoře se dostala nejspíš náhodou otevřeným oknem, které před dovolenou zapomněl zavřít.
V laboratoři to fungovalo perfektně, ale jak uspět u člověka, to nevěděl. A tak se na scénu po nějakém čase dostali dva chemici, se kterými po dlouhém procesu vytvořil bílý prášek – a ten fungoval. Díky tomu se průměrný věk během pár desítek let zvedl na sedmdesát let a začaly se přepisovat dějiny.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK