Jak začala antibiotická revoluce?
.webp?ts=)
Ještě v roce 1940 by vám nikdo nevěřil, že plíseň z obyčejného sýra jednou zachrání miliony životů. Ale přesně to se stalo. V únoru 1941 byl poprvé na člověku použit penicilin – látka, která dnes patří k základům moderní medicíny.
Všechno začalo už v roce 1928. Bakteriolog Alexander Fleming si všiml, že plíseň Penicillium notatum zabíjí bakterie. Trvalo ale víc než 10 let, než se vědcům podařilo vytvořit z penicilinu čistý a použitelný lék. Právě v době druhé světové války se toho chopil tým z Oxfordu pod vedením Howarda Floreyho a Ernsta Chaina. A tak vznikl první funkční antibiotický roztok.
Prvním pacientem se stal Albert Alexander, policista, který si poranil obličej při zahradničení. Do rány se dostala infekce, která se šířila rychle a bez léčby by byla smrtelná. Penicilin ale zabral. Jeho zdravotní stav se zlepšoval do chvíle, kdy zásoby došly. Alexander zemřel, ale pomohl dokázal, že penicilin má obrovský potenciál.
Spojené státy během války rozjely masivní výrobu, armáda měla antibiotika k dispozici, a dříve smrtelná zranění už tak nebyla rozsudkem smrti. Penicilin odstartoval úplně novou éru medicíny – éru antibiotik. Po válce se objevily další účinné látky jako streptomycin nebo tetracyklin.
V současnosti už to bereme jako samozřejmost, ale právě dnes si můžeme připomenout, že tu s námi antibiotika nebyla vždy - že tu vlastně nejsou kdovíjak dlouho a že každý antibiotický lék znamená víc, než si možná uvědomujeme.