Eliška Junková: Královna Volantu, Která Pokořila Mužský Svět Aut

Eliška Junková, původně Alžběta, je ikonou motoristické historie – ženou, která vstoupila do světa automobilových závodů, tehdy výhradně mužské domény. Přestože její závodní kariéra trvala jen několik let, zanechala nesmazatelný odkaz.

Narodila se do zámečnické rodiny se sedmi sourozenci. Její matka se navíc starala i o sedm učňů z manželovy dílny. Eliška v rozhovorech vzpomínala, že ji nikdy neviděla unavenou – údajně dokázala na první oběd uvařit až tři sta švestkových knedlíků.

Původně se měla stát bankovní úřednicí, práce ji ale příliš nenaplňovala. Právě v bance se však seznámila se svým osudovým mužem. Po otcově domluvě se za ním přestěhovala do Brna.

Hudební skladatel Leoš Janáček jí jednou řekl, že z ní nikdy nebude virtuózka. Eliška, tehdy ještě Alžběta, se rozhodla, že nic nebude dělat napůl. Odjela do Francie studovat a tam se seznámila s Ettorem Bugattim. Právě jeho vozy se později staly prostředkem jejích největších závodních úspěchů.

Závodní kariéra a přezdívka „Královna volantu“

Navzdory předsudkům, že by se měla věnovat domácnosti, dobývala jeden závod za druhým. Brzy si vysloužila přezdívku „královna volantu“.

Závodění v té době bylo nesmírně nebezpečné – vozy neměly bezpečnostní pásy a řidiči přilby,   dosahovali přitom rychlostí až 200 km/h. Když Eliška vyhrála Velkou cenu Německa, pořadatele to natolik zaskočilo, že neměli noty na československou hymnu. Zahráli proto Smetanovo „Proč bychom se netěšili“.

Život po závodění

Se závoděním skončila po tragické smrti svého manžela, který zahynul právě při jednom ze závodů.

I přesto zůstala automobilovému světu věrná. Zasadila se o vznik brněnského Masarykova okruhu a významně přispěla k vývoji pneumatik.

Eliška Junková – žena, která dokázala pokořit mužský svět automobilových závodů a zapsala se do historie nejen českého, ale i světového motorsportu.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK