Halloween
Když se řekne Halloween, možná někomu naskočí čelní žíla, jakože je to americký svátek a my máme Dušičky. Ale já stejně vím, že tu dýni jste někam museli umístit, protože děti.
Právě tento vyřezávaný symbol se svíčkou by měl podle keltské tradice odhánět zlé duchy. Tento zvyk si s sebou přivezli Irové do již zmíněných Spojených států, kde se stal symbolem všeho strašidelného. Děti ho mají rády, protože mohou obléknout strašidelné kostýmy a chodit koledovat od domu k domu.
Pozor – pokud jim soused otevře, musí jim dát nějakou sladkost. Kdyby ne, nebo dokonce neotevřel vůbec, mohl by se dočkat pomsty v podobě vajec, zubní pasty nebo jiné "výzdoby".
Přestože má většina lidí tento svátek spojený s Amerikou, s ním přišli už zmiňovaní Keltové, kteří uctívali své předky, slavili příchod zimy a věřili, že se právě v těchto dnech mohou mrtví vrátit mezi živé. A živí naopak mohli nahlédnout do podsvětí. Proto nechávali na oknech svíčky a na stole prostřené jídlo. Tento zvyk se dnes už moc neudržuje, ale v některých oblastech Skotska a Irska se s ním stále můžete setkat.
Něco podobného se dodržuje v Mexiku, kde berou smrt jako přirozenou součást života. Netruchlí, ale na zesnulé s radostí vzpomínají. Svátek se jmenuje Día de los Muertos. V této době se scházejí rodiny, navštěvují hroby a přinášejí oblíbená jídla zesnulých.
Podobně se slaví třeba na Haiti, v Itálii a Číně. V Nepálu zase rodiny vodí s sebou krávu, která je tam uctívaná, a pořádají i komická představení – to vše proto, aby si lidé uvědomili, že na svůj smutek nejsou rozhodně sami.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK