Historie prohibice
.webp)
Prohibice je pro nás Čechy něco nepředstavitelného, i když i my jsme zažili její lehčí verzi během metanolové aféry v roce 2012. Zákaz se týkal nápojů s obsahem alkoholu nad 20 %. Pokusy o zavedení prohibice však sahají až do starověku. Zmínky o zákazu alkoholu najdeme už v nejstarším Chammurapiho zákoníku, a třeba v Číně v 5. století mohlo po požití alkoholu hrozit stětí hlavy.
Za Karla Velikého bylo pití povolené, ale opilci byli veřejně pranýřováni. Takže všeho s mírou. Prohibici zažilo i Rusko, stejně jako Norsko, Island, Finsko a samozřejmě několik muslimských zemí. Nejznámější prohibice se však týká Spojených států.
Na konci 19. století vypil průměrný občan starší 15 let přibližně dvě láhve tvrdého alkoholu týdně, což vedlo k nárůstu spolků bojujících proti nadměrnému pití. Nejznámější odpůrkyní alkoholu byla Carrie Nation, která chodila po barech se sekyrkou a rozbíjela veškerý alkohol.
Během první světové války Kongres odhlasoval celostátní prohibici, která vstoupila v platnost v roce 1920 a vztahovala se na všechny nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 0,5 %. Ačkoliv měl zákaz dobré úmysly, efekt byl spíš opačný. Prohibice vedla ke vzniku tajných barů a nelegálních palíren, často produkujících nebezpečný alkohol.
Rozšířilo se pašování alkoholu a do obchodu s ním se zapojila mafie. Vznikaly gangy, probíhaly pouliční přestřelky a společnost se rozdělila na dva tábory. Alkohol byl v centru všeho dění, a tak byla prohibice nakonec zrušena. Ekonomické ztráty byly však nenahraditelné a celý experiment skončil neúspěchem.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK