Koledy

6. 12. 2024

Vánoce si bez koled umí představit málokdo, a někteří, třeba jako já, poslouchají vánoční písně už od začátku listopadu. Koledy mají dlouhou historii. První české historicky doložené koledy vznikly už před Janem Husem.

Z té doby pochází například Narodil se Kristus Pán. Ironií osudu je, že nejkrásnější koledy vznikaly právě v době temna. Od té doby známe i Půjdem spolu do Betléma nebo Nesem vám noviny. U většiny starých koled autory neznáme. Víme ale, že je psali vesničtí učitelé. Tak například jeden kantor, který pomáhal kostelnímu sboru, napsal Já bych rád k Betlému.

V 17. století zase severní Moravu zasáhla invaze rumunských a italských pastýřů. Říkalo se jim Valaši, a kraj se potom nazýval Valašsko. Odtud Pásli ovce Valaši. A právě v tomto období zažívaly koledy největší úspěch. Vznikaly zpěvníky a z této doby známe i Chtíc, aby spal od Adama Michny z Otradovic.

Taková Tichá noc je ale původně z Rakouska, a to z roku 1818. Úspěch tehdy ale nesklidila. Za její objevení později mohly porouchané varhany. Když je jel varhaník opravit, našel noty, a písnička se začala zpívat na vánočních jarmarcích. Tichá noc je přeložená celkem do 300 jazyků.

Dříve se koledy zpívaly hlavně v kostelech. Postupem času ale zlidověly. Malí koledníci obcházeli vesnice a zpívali za výslužku, hospodářům dávali zelenou větvičku jako symbol zdraví. Tady můžeme zmínit třeba Koleda, koleda, Štěpáne.

Kromě koled vznikaly i vánoční mše. Taková barokní Rybovka dodnes zní v kostelech i na náměstích. Ani novodobí autoři ale na koledy nezapomněli. Mezi ty moderní patří například české Vánoce, Vánoce přicházejí nebo americká lidová Rolničky.