Loutky a jejich historie
Loutky znali lidé už v pravěku – ty nejstarší, které se našly, byly vyřezané z mamutího klu a sloužily především k nejrůznějším obřadům. Ve středověku zase nechyběly na žádném jarmarku. Přestože dnes vnímáme loutkové divadlo jako zábavu pro děti, dříve tomu tak nebylo a představení byla určena hlavně dospělým.
Když se zeptám na nejslavnější loutky, co se vám vybaví? Spejbl, Hurvínek, Mánička a Bábinka?
Spejbla vyřezal řezbář Karel Nosek pro nejznámějšího loutkaře Josefa Skupu. Nejdříve vystupoval sám – a to spolu s další známou loutkou Kašpárkem. Hurvínek se připojil později a vypadal trochu jinak, než ho známe dnes: měl delší nos a byl ještě hubenější. Za tu dobu tedy, pravda, trochu přibral.
Zlom nastal během 2. světové války, kdy Josefa Skupu zatklo gestapo za poslech zahraničního rozhlasu a divadlo zrušili. Všechno ale nakonec dobře dopadlo. Po válce se všichni stali Pražáky a jsou jimi vlastně dodnes.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK