Marie Curie-Skłodowská: žena, která změnila vědu a zaplatila za to vlastním životem

19. 8. 2025

Představte si, že žijete v roce 1867. Chcete studovat, ale nemáte moc peněz. A co víc – jste žena. V té době něco naprosto neobvyklého, přestože mě osobně chemie nikdy příliš nebavila.

Příběh Marie Curie-Skłodowské je jako z románu. Její rodiče patřili k chudší nižší šlechtě a protože byli učitelé, snažili se své znalosti co nejvíce předávat dětem. Marie už ve čtyřech letech sama četla. Zatímco její vrstevníci se studiem končili, ona ve čtyřiadvaceti sehnala peníze a odjela do Paříže studovat fyziku a chemii na slavné Sorbonně. Byla nadšená, i když žila v pronajatém pokoji bez topení a teplé vody a v zimě si musela v umyvadle prosekat led.

Po studiích se vdala. Francouzi na ni ale stále pohlíželi jako na cizinku a hlavně „pouhou“ ženu. Nemohla ani přednášet. O to větší překvapení přišlo, když jako první žena v historii získala Nobelovu cenu. A s dalším prvenstvím se zapsala i do dějin Sorbonny, kde se stala první profesorkou po dlouhých 700 letech.

Její život však nebyl jednoduchý. Brzy ovdověla a zůstala sama se dvěma dětmi. Výzkum radioaktivity si nikdy nenechala patentovat, aby byl přístupný všem vědcům. Sama z toho tedy neměla žádné peníze. Když už to vypadalo, že příběh skončí špatně, pomohla jí univerzita, která jí svěřila vedení katedry po manželovi.

Ještě zajímavější je, že právě v Jáchymově dokázala v roce 1910 ze smolince izolovat radium v téměř čisté podobě. Přineslo jí to druhou Nobelovu cenu. Po první světové válce se navíc stala hrdinkou, když se svými mobilními rentgeny pomáhala zachraňovat životy vojáků.

Dlouhá léta vystavování nebezpečnému záření, o jehož škodlivosti tehdy nikdo nevěděl, si ale vybrala svou daň. Marie Curie-Skłodowská zemřela na následky nemocí způsobených právě radiací. Její poznámky jsou dodnes považovány za revoluční – a tak radioaktivní, že je možné je prohlížet jen v ochranném oblečení.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK