Martin Luther King

20. 1. 2025

Lidská práva a rovnoprávnost dnes bereme jako samozřejmost. Ovšem není tajemstvím, že tomu tak nebylo vždy. Rozdíly v bohatství, pohlaví, dosaženém vzdělání, zaměstnání, nebo dokonce barvě pleti hrály v minulosti velkou roli.

Není to tak dávno, kdy v Americe měli kvůli rase například oddělená místa k sezení v autobuse. Známý je v této souvislosti případ Afroameričanky Rosy Parksové, která v roce 1955 odmítla uvolnit své místo v „černošské sekci“, kterého se domáhala bílá žena, protože zbytek autobusu byl obsazený. Byla zatčena a dostala pokutu. Stejným způsobem byly oddělené i restaurace, byty nebo školy.

A tak začaly protesty, v jejichž čele stál Martin Luther King. Jeho projev I Have a Dream (Př.: Mám sen) vešel do historie a stal se významnou událostí hnutí boje za lidská práva. Hlavní myšlenkou tohoto hnutí byl konec diskriminace a volání po rovnoprávnosti. Jejich boj nakonec slavil úspěch.

Rok po tomto projevu, který proběhl při pochodu na Washington a zúčastnilo se ho kolem čtvrt milionu lidí, tehdejší prezident podepsal zákon zakazující diskriminaci na veřejných místech, v práci a ve školách. O rok později následoval zákon o volebním právu a dva roky po Kingově smrti i třetí významný zákon, tentokrát v oblasti bydlení.

Martin Luther King, jeden z nejvýznamnějších vůdců hnutí za občanská práva, byl zastřelen ve svých devětatřiceti letech uprchlým vězněm. Ještě během svého života však získal Nobelovu cenu za mír. Zkrátka snil sen, který dodnes inspiruje a kterým změnil svět.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK