Není milionář jako milionář
Zatápění nebo tapetování bankovkami? Žádný problém. V minulosti se s tím setkal nejeden stát, a za vším hledej hyperinflaci.
Tedy takové zdražování, že některé bankovky úplně ztratily na hodnotě. Třeba Německo nebo Rakousko si tímto prošly mezi světovými válkami. Maďarsko po 2. světové válce a nějaký čas se s tím teď perou i ve Venezuele nebo třeba v Somálsku a Zimbabwe. Před časem i v Argentině.
V praxi to znamenalo, že za bochník chleba jste třeba v Německu zaplatili 1 miliardu marek. Za litr mléka klidně 5 miliard a za poštovní známku 2 miliony. Běžné bankovky tak skutečně sloužily pouze na podpal či zapálení cigarety. Bylo to ve finále výhodnější než si koupit dřevo. Staly se takovým bezcenným cárem papíru.
V Německu tehdy ceny rostly každý den klidně o 200 %, lidé o poledních pauzách museli jít rychle nakoupit, dokud bankovka za něco stála. Maďarsko mělo bankovku v hodnotě třeba i 100 trilionů. V 90. letech v Jugoslávii byste zase našli jednu v hodnotě 500 miliard jugoslávských dinárů. V Zimbabwe byste za jedno vajíčko dali 35 miliard zimbabwských dolarů. A kdybyste tam přeci jen jeli a nějakou tu bankovku si přivezli, hodnota by se skutečně rovnala tak sirce na podpal. Není tedy milionář jako milionář.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK