Odkud se vzaly některé výrazy
Začít od píky, jít na dračku, být cool v plotě nebo zůstat na ocet. Taky si občas lámete hlavu nad tím, odkud se takové výrazy vzaly? Pojďme začít od té píky.
Slovo píka vychází z francouzštiny a znamená kopí. Právě vojáci, kteří byli těmito zbraněmi vyzbrojeni, měli v armádě nejnižší postavení. Tato zbraň nevyžadovala žádnou kvalifikaci, a často si nic lepšího ani nemohli dovolit. Souvisí s tím i barva pikové karty. A napadají mě teď i pikle – ty kul kovář a žádná legrace to tedy nebyla. Jednalo se o malou bodnou zbraň, která se dala schovat třeba do vycházkového pláště.
Taky mě baví spojení "to jsem z toho jelen". Proč zrovna jelen? Tento výraz se ujal už během první světové války, protože Maďaři se při nástupech císařské armády Rakouska-Uherska hlásili slovem "jelen", což v překladu znamená "přítomen".
A co výraz "jít na dračku"? Výraz, když je o něco tak velký zájem, že je to hned pryč? Tady je pravděpodobně spojitost s běžnou aktivitou na venkově, a sice draním peří, kdy se rychlými pohyby škubalo peří od brk. Mimochodem, fungovalo to podobně, jako když k vám přijde kamarádka a vy mezitím oškrábete brambory nebo otrháte rybíz. U draní peří se zpívalo – to dnes už raději neděláme – vyprávělo a samozřejmě drbalo.
Závěrem ještě ten ocet – "zůstat na ocet". Stejně tak zůstalo i víno, které se nevypilo. To se mně stát nemůže!
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK