Tetování: od rituálů k módě

26. 6. 2025

Prapůvod tetování bychom našli už v době měděné. Používalo se například k odlišení kmenů nebo k nejrůznějším rituálům – třeba při svatbě nebo v okamžiku, kdy se někdo stal dospělým. Často se do kůže malovala zvířata a údajně je nosily častěji ženy.

Ve starověkém Řecku a Římě se tetovalo především otroky nebo kriminálníky. Těm se často tetovalo na čelo. Tetování, jak ho známe dnes, se ale nejvíce podobá výzdobě obličeje u jednoho asijského kmene.

Populární bylo ještě během středověku, ale v Evropě postupně upadalo. V době renesance se tetování omezovalo spíše na tajné symboly, které ukazovaly příslušnost k určité skupině – vědecké nebo náboženské.

Návrat obrázků na kůži přišel až v 18. století, a to díky námořníkům, kteří se nechali inspirovat domorodými kmeny. V první polovině 20. století bylo tetování vnímáno jako symbol vězňů, kriminálníků, námořníků a prostitutek. Opomenout bychom neměli ani jeho zneužití nacisty, kdy se vězni v koncentračních táborech měnili na čísla.

V 60. a 70. letech 20. století se tetování začalo stávat trendem – hlavně mezi mladými. A to vlastně přetrvává dodnes.

Dříve se tetovalo pomocí trnů, jehel nebo třeba rybích kůstek. Tetovací strojek získal patent až v roce 1891. Co se týče barev, používal se popel, kurkuma nebo purpura.

Vkusné či nevkusné, s významem nebo bez, vždy ale víceméně bolestivé a navždy. Nová doba přináší nové nápady – ať už jde o tygra přes celá záda, nebo o obrázek od Josefa Lady.

Tatéři rozhodně nezmizí.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK