Den, kdy jsme poprvé viděli Mars zblízka

15. 7. 2025

Byl to moment z jiné planety. Doslova. Ten den sonda Mariner 4 poslala první detailní fotky Marsu a rudá planeta úplně jinak, než si lidé představovali. Ne zelené údolí a kanály, ale měsíční pustina. Američané tak porazili Sověty v první úspěšné misi k Marsu.

21 snímků, třicetkrát ostřejších než z teleskopu, změnilo očekávání i budoucnost průzkumu planety. Další dekády pak přinesly desítky misí, roverů, vrtáků a analyzátorů. Dnes tam jezdí Curiosity a Perseverance, hledají stopy života a připravují půdu pro první lidskou expedici. A začalo to jednou maličkou fotkou z prachu vesmíru.

Apollo a Sojuz

Přesně o 10 let později, 15. července 1975,  v době, kdy kosmický závod mezi USA a SSSR jel na plné obrátky, přišel překvapivý twist: spolupráce místo závodu. Projekt Sojuz-Apollo odstartoval podpisem dohody v roce 1972. Tři roky trvalo, než se obě kosmické velmoci dohodly na technických detailech – rozdílné systémy, atmosférické tlaky, jazyky, ovládání. 

15. července 1975 odstartovaly obě lodě – americké Apollo 18 a sovětský Sojuz 19. O dva dny později, 17. července, se na oběžné dráze poprvé v historii spojily dvě lodě dvou nepřátelských států. Ale o tom zase někdy příště.

Budoucnost

Dnes je Mars horkým tématem nejen pro vědce, ale i pro byznys a kulturu. A spolupráce ve vesmíru znovu ožila – díky Mezinárodní vesmírné stanici, ESA, NASA, ale i novým hráčům jako Čína nebo Indie.