Divadlo, které se nezaleklo ani Hitlera

10. 5. 2025

Přesně před sto lety vzniklo v Praze Osvobozené divadlo. Bylo založené roku 1925 jako součást Devětsilu, si dalo za úkol jednu věc: bavit a přemýšlet zároveň.

Nejdřív to bylo hlavně o experimentu – dadaismus, poetismus, světla, stín, improvizace. Ale všechno se zlomilo v roce 1927, kdy přišli Jiří Voskovec a Jan Werich. Mladí, drzí, s hlavou plnou scének a jazzových nápěvů. A taky s jedním tajným trumfem – Jaroslavem Ježkem, geniálním klavíristou.

Volný kabaret, forbíny (krátké scénky před oponou), hra se slovem, aktuální témata, humor. Mezi revue s názvy jako Sever proti Jihu nebo Golem se postupně začala vkrádat i politika. V roce 1932 přišla hra Caesar – a spolu s ní i otevřené varování před fašismem.

Když se německé velvyslanectví začalo zlobit, že si dělají legraci ze zrůdných ideologií, divadlu byla odebrána licence. Pokračovali dál pod jiným názvem – Spoutané divadlo. Jeho odkaz přežil. Po válce na něj navázaly scény jako Divadlo Na zábradlí, Semafor, později i Sklep nebo Dejvické divadlo. 

Osvobozené divadlo dnes slaví sto let od chvíle, kdy dokázalo že smích může být někdy víc než výkřik.