Fenomén Walkman
.webp)
Vznikl v roce 1979, ale už během několika následujících let se rozšířil natolik, že se z původně obchodního označení stal všeobecný termín pro přenosné kapesní kazetové přehrávače. A za vším stála japonská obsese zmenšováním, miniaturizací, ale také velmi dobrý čich na trendy mezi tehdejší mládeží.
"Zmenšete mi to a ať na tom můžu poslouchat stereo," pravil Masaru Ibuka, jeden ze zakladatelů společnosti Sony, s prstem namířeným na kazetový rekordér Sony Pressman. Byl to malý kazetový rekordér se zabudovaným mikrofonem, který mohli novináři snadno nosit v ruce. Po celém světě se jich prodalo půl milionu.
Technici Sony přístroj nejen ještě zmenšili, ale především ho z mono rekordéru předělali na stereopřehrávač a udělali mu barevnou modrošedou krabičku. Skeptici tvrdili, že bez funkce nahrávání si ho nikdo kupovat nebude, ale Sony Walkman TPS-L2 odstartoval revoluci. Zrodila se generace mládeže se sluchátky na hlavě.
Už o dva roky později, v roce 1981, spatřil světlo světa nepoměrně modernější a kompaktnější Walkman WM-2, který uměl přehrávat kvalitnější kazety s pokoveným páskem, měl systém proti namotávání a ještě lepší kvalitu zvuku. Oba tyto přístroje dnes patří mezi sběratelské rarity - za druhého Walkmana v dobré kondici můžete dostat přes 10 tisíc Kč, za první generaci i víc než dvojnásobek.
Československý soupeř
V tehdejším Československu byl přístup k japonské elektronice velmi omezený, takže se tehdejší národní podnik TESLA postaral o domácí konkurenci. Přístroj se jmenoval TESLA KM340 a ve srovnání se západní konkurenci vynikal výkonem zesilovače, výstupem na dvoje sluchátka a obecně až překvapivě kvalitním zvukem. Byl ale také neforemně velký a neprakticky těžký, což značně omezovalo jeho snadnou přenosnost. Napájely ho čtyři tužkové monočlánky, které se poměrně rychle vyčerpaly. I tak se vyráběl od roku 1984 až do roku 1987.
Malé přenosné kazeťáky se vyráběly také v tehdejším Východním Německu, ale kompaktnosti a lehkosti západní konkurence dokázaly dosáhnout až koncem osmdesátých let, na prahu zhroucení socialistického bloku. Poté se na trh dostaly technicky výrazně vyspělejší walkmany nejen od Sony, ale i od značek Aiwa, Panasonic a dalších. No a koncem 90. let je z trhu začly vytlačovat Discmany, přenosné přehrávače cédéček. Ale o těch zase třeba někdy jindy.