Jak čtyři velmoci rozhodly o osudu Československa
.webp?ts=)
Podzim 1938. Celá Evropa sleduje, jak Hitler hrozí Československu válkou, a všichni čekají, zda se západní mocnosti postaví za malou středoevropskou demokracii. Jenže 29. září přichází šok. Mnichovská dohoda.
Německo, Itálie, Francie a Velká Británie se bez přítomnosti československé delegace dohodly na postoupení pohraničí Hitlerovi. Prezident Edvard Beneš byl postaven před hotovou věc. Buď ustoupit, nebo zůstat bez spojenců a čelit nacistům sám.
Krátce po půlnoci 30. září byla dohoda podepsána a předána vyslanci Mastnému, aby ji doručil do Prahy. Prezident Beneš se o jejím podpisu dozvěděl až ve dvě ráno prostřednictvím svého tajemníka, který zprávu zachytil z německého rádia. Dopoledne téhož dne zasedla československá vláda na mimořádném jednání a rozhodla se dohodu přijmout. Generál Krejčí následně podepsal rozkaz o vydání pohraničních území, a už 1. října začalo jejich obsazování německou armádou. O územní zisky přitom požádaly také Polsko a Maďarsko.
Dne 2. října se v Praze sešlo několik významných osobností, mezi nimi primátor Petr Zenkl, poslanec Ladislav Rašín, novinář Hubert Ripka, diplomat Hubert Masařík, předseda komunistů Klement Gottwald, generál Lev Prchala a plukovník Emanuel Moravec.
Diskutovali o možnosti vojenského odporu a pověřili Moravce, aby o této iniciativě informoval prezidenta Beneše. Ten ale jejich návrhy odmítl a vzkázal, že situace není kritická a brzy jmenuje novou vládu. Spiklenci proto žádné konkrétní rozhodnutí neudělali.
4. října rezignovala tzv. „Vláda obrany republiky“ Jana Syrového a nový kabinet sestavil Rudolf Beran. Pod tlakem Německa prezident Edvard Beneš 5. října abdikoval a 22. října odletěl do Londýna. Novým prezidentem byl 30. listopadu zvolen Emil Hácha.
Pro Čechoslováky to byla facka, na kterou se nezapomíná. Lidé mluvili o zradě, o konci iluzí o Západu, o ztrátě sebevědomí. Beneš brzy abdikoval a země se během pár měsíců ocitla pod německou okupací.
Historici i média brzy začali mluvit o mnichovském komplexu, o hlubokém pocitu, že nás svět nechal na holičkách. Sám Winston Churchill označil Mnichov už v roce 1940 za „mrtvý papír“, který jen posílil Hitlerovu agresi. A dodnes se slovo Mnichov používá jako varování pro politiky. Ústupky diktátorům nefungují.
Je to varování pro každou generaci. Svoboda a hranice nejsou samozřejmost.