Jak Křižík a Brožík rozjeli mhd v Plzni

Plzeň byla na konci 19. století rychle rostoucím průmyslovým centrem a potřebovala efektivní řešení dopravy. Elektrická tramvaj od Františka Křižíka byla správnou odpovědí. První část jednokolejné trati s výhybnami měřila 12 km a spojovala Bory, Lochotín, Skvrňany, Plynárnu a další části města. Slavnostní zahájení veřejného provozu proběhlo 29. června 1899, kdy tramvaj Brožík/Křižík ev. č. 18, poprvé převezla cestující. Tato konkrétní tramvaj se dochovala dodnes a je tak nejstarší provozuschopnou elektrickou tramvají v Česku.

Zkušební jízdy odhalily dětské nemoci a počáteční slabiny. Kvůli slabým motorům o výkonu jen 2x11 kW byly tramvaje pomalé a na výhybnách vznikalo často zdrženéí, takže někteří Plzeňané dávali raději přednost chůzi. I tak se ale za první půlrok provozu svezlo plzeňskými tramvajemi 800 tisíc cestujících, a základ moderní MHD byl na světě. V první polovině 20. století se síť rychle rozšiřovala, například v roce 1962 na Světovar a v roce 1973 do Skvrňan, aby obsloužila nová sídliště. V 80. letech přibyla trať na Košutku a Bolevec, dokončená až v roce 1990.

Dnes síť měří 21,7 km a tvoří 45 % dopravního výkonu města. K tramvajím se přidala trolejbusová doprava (od roku 1941) a autobusy, které ročně přepraví přes 100 milionů cestujících. PMDP také přinesly inovace – jako první v ČR zavedly bezkontaktní platby ve všech vozech a mobilní aplikaci Virtuální karta.

Za to všechno vděčí Plzeňané pánům Křižíkovi a Brožíkovi, kteří to před 126 lety všechno nastartovali. A ta dochovaná tramvaj? Nejen že je k vidění v plzeňské vozovně Slovany, kde se o ní s mimořádnou péčí starají jakožto o movitou kulturní památku, ale občas vyjíždí i na slavnostní akce, například otevírání nových úseků tramvajové trati. Dokonce si jí můžete objednat i na soukromou akci, ale pouze v teplejších měsících - kvůli původní dřevěné karoserii v zimních měsících zůstává v teple vozovny.