Když Vinohrady dostaly svou první tramvaj
.webp?ts=)
Vozy koněspřežné dráhy brázdily Prahu už dlouho před tím, ale elektrická tramvaj byla v roce 1897 výkřikem nejmodernější techniky. A právě 25. května toho roku byl zahájen pravidelný provoz Městské elektrické dráhy Královských Vinohrad, první obecní podnik svého druhu v českých zemích. Jakožto vinohradský rodák jsem na to patřičně hrdý.
První trasa vedla od Státní opery (což ovšem tehdy bylo Německé divadlo) ulicemi Škrétova a Anglická (tedy přesně kolem Rádia Blaník) na Náměstí Míru (tedy Purkyňovo) a poté Korunní třídou až na Floru. Provozní délka trati byla jen něco málo přes tři kilometry. Trať byla dvoukolejná a trakční vedení bylo umístěno na secesních sloupech mezi kolejemi.
Vozovna se nacházela nedaleko dnešní Orionky, elektřinu dodávala Vinohradská elektrárna s parním strojem, dvěma dynamy a zálohovou akumulátorovou baterií. Povolení ke stavbě získal „český Edison“ František Křižík, ale zdarma ho přenechal Královským Vinohradům, které v té době prožívaly bouřlivý rozvoj a potřebovala spolehlivější dopravní systém, než byla původní belgická koňka.
Křižík nejdříve navrhl okružní trať spojující Vinohrady se Žižkovem, ale setkal se s odporem radních, kteří měli podobné plány a nelíbilo se jim, že by trať vlastnil soukromník. Proto Křižík nakonec svolil s přenecháním koncese městu - už v září téhož roku se vinohradská trať spojila se žižkovskou.
V té době už v Praze existovalo několik soukromě provozovaných tramvajových tratí, na té Vinohradské ale jezdily modernější a větší vozy od Ringhofera (Smíchovská vagonka) se čtyřmi nápravami na dvou podvozcích.