Nejoblíbenější longdrink vznikl jako lék

19. 10. 2025

Oficiálně byl založen sice teprve v roce 2010, ale od té doby se slaví každoročně. Dnes je Mezinárodní den Gin&Tonicu, královského drinku mezi jednoduchými koktejly. Nejen že pochází z Británie (jak jinak), ale jeho kořeny sahají až hluboko do 17. století.

Všechno pravděpodobně vzniklo na objevitelských a dobyvatelských cestách mimo Británii samotnou. Tam se totiž začala podávat chininová tinktura jako léčba malárie. Chinin pochází z kůry stromů rostoucích v jihoamerických Andách a do Evropy ho přivezli Jezuité kolem roku 1630.

Přibližně v té samé době vznikl v Holandsku léčebný nápoj Genever, což byla tinktura z Jalovce. Britové si ho odvezli zpět do Anglie, kde se začal vyrábět nejprve dost nekvalitně a v 18. století se stal velkým společenským problémem nižších vrstev, po vynálezu kolonového destilačního přístroje ale vznikl moderní London Dry Gin.

Potom přišel rok 1858, kdy Britové převzali kontrolu nad Indií. Malárie sužovala britské vojáky a jediným účinným lékem byl chinin. Aby se ale dal konzumovat denně, byl smíchán s vodou, sodou a cukrem - a tak vznikl tonic. I tak byl ovšem extrémně hořký. Řešení bylo jednoduché - přidat gin.

Britští důstojníci pak začali přidávat plátek citronu proti kurdějím (vitamín C) a v indickém horku bylo samozřejmě skvělé nápoje vychladit ledem. Výsledek nejen maskoval hořkost, ale především zlepšoval morálku. A Winston Churchill slavně prohlásil, že „Gin&Tonic zachránil více anglických životů a myslí, než všichni doktoři v impériu.“

Už v roce 1868 se o G&T psalo v Británii jako o osvěžujícím nápoji po koňských dostizích a zanedlouho se stal součástí viktoriánské kultury v Anglii. Od té doby se změnil jen pramálo, nicméně dnes máme díky moderním postupům možnost udělat ho doslova na tisíc způsobů.

To co vám namíchají  po půlnoci někde na diskotéce má ale k dobrému Gin&Tonicu většinou daleko. A hlavním problémem překvapivě většinou nebývá laciný gin (i když i ten dokáže nadělat paseku), ale levný a nekvalitní tonic. Protože Tonic v longdrinku tvoří většinu objemu, dává smysl použít skutečně kvalitní, tedy žádný z laciné PET lahve, ale řemeslný, prodávaný v malých skleněných lahvičkách. Když ho zkombinujete se zajímavým ginem čerstvou limetkou či citronem a správně dozdobíte, možná se budete divit, jak může takový Gin&Tonic chutnat.

Můj osobní tip je středomořský: Španělský Gin Mare, ve kterém přísadu tvoří jemné olivy a má nezaměnitelně středomořskou kořeněně-dřevitou chuť, smíchejte s tonicem Fever Tree Mediterranean. Podávejte v široké sklenici s jednou velkou kostkou ledu (pomaleji se rozpouští a neředí příliš směs) a ozdobte tenkým plátkem limetky a čerstvou snítkou rozmarýnu.

A proč se G&T slaví právě dnes? Svátek podle všeho začal jako vzpomínka na Mary Edith Keyburnovou, velkou milovnici Gin&Tonicu, která 19. října 2010 zemřela ve věku 95 let. Gin&Tonic měla po boku, její přátelé jí ho propašovali do nemocnice a když pokojně odešla, připili si na její skvělý život. Ze soukromé oslavy se díky sociálním médiím během dvou let stal oficiální Mezinárodní den Gin&Tonicu.

Na zdraví a na život!