Od deváté planety k trpaslíkovi

18. 2. 2026

Pluto. Malá, vzdálená „planeta“, kolem které se roky vedly vášnivé debaty. Jeho příběh je mix vědy, trpělivé práce u dalekohledu a později i pořádné popkulturní bouře o tom, co vlastně znamená slovo planeta. Co o něm možná nevíte?

Jak Clyde Tombaugh našel devátou planetu

Píše se rok 1930 a mladý astronom Clyde Tombaugh sedí v Lowell Observatory v Arizoně. Jeho úkol je jasný. Najít hypotetickou „Planetu X“, kterou astronomové očekávali někde za drahou Neptunu. Tombaugh k tomu používá 13palcový astrograph a hlavně blink-komparátor. Zařízení, které rychle střídá dva snímky stejné části oblohy.

Hvězdy na nich zůstávají nehybné, ale pohybující se těleso mezi nimi doslova „skáče“. Přesně takhle 18. února 1930 identifikoval nový objekt. A svět měl devátou planetu.

Začátek velké debaty

Pluto se zabydlelo v učebnicích i v ve veřejném mínění jako plnohodnotná planeta. Jenže jak šla astronomie dopředu a v Kuiperově pásu přibývaly další podobně velké objekty, začala být jeho výjimečnost taková nevýjmečná.

Zlom přišel v srpnu 2006 na valném shromáždění International Astronomical Union. Astronomové nově definovali pojem planeta a zavedli kategorii trpasličích planet. Pluto tak o svůj planetární status přišlo. 

Historický průlet kolem Pluta

Sonda New Horizons kolem Pluta prolétla 14. července 2015 a poslala zpátky na Zem data, která překvapila i samotné vědce. Ukázala obrovskou oblast Sputnik Planitia vyplněnou dusíkovým ledem, hory tvořené vodním ledem i jemný atmosférický opar.

Pluto se ukázalo jako dynamický a geologicky aktivní svět.

Proč zůstává ikonou Sluneční soustavy

Dnes je Pluto oficiálně trpasličí planeta a jeho příběh nám stále ukazuje, jak se věda vyvíjí. Co platí jako jistota, může se s novými daty změnit.

A právě proto zůstává Pluto jedním z nejikoničtějších objektů Sluneční soustavy.