Počátek nejvýznamnějšího disentu v Československu

6. 1. 2026

Dnes je tomu již 49 lety, co v Praze došlo k dramatickému zásahu StB, tedy komunistické tajné státní bezpečnosti. Cílem byla trojice ostře sledovaných disidentů, která se estébákům pokusila ujet v bílém voze značky Saab. Ten patřil Pavlu Landovskému, který v autě vezl Ludvíka Vaculíka a Václava Havla.

Honička nakonec skončila zastavením auta v Gymnasijní ulici v Dejvicích. Policie pozatýkala disidenty a především zabavila jejich kontraband: originál Prohlášení Charty 77 ale i seznam prvních 242 signatářů a obálky pro jejich rozeslání.

Charta 77, datovaná 1. lednem 1977, kritizovala komunistický režim za nedodržování lidských práv, ke kterým se ČSSR zavázala Helsinskými dohodami z roku 1975. Byla to volná občanská iniciativa, nikoliv politická opozice – signatáři z různých vrstev společnosti (intelektuálové, dělníci, bývalí komunisté) chtěli pouze dialog o právech.

Zásah StB ovšem nezabránil zveřejnění Charty 77 a komunisté to dobře věděli. Ještě ten večer publikoval text Charty francouzský deník Le Monde a už další den se přidaly The Times, Frankfurter Allgemeine Zeitung a další světový tisk. Československý tisk reagoval útočným článkem v Rudém právu, tedy oficiální tiskovině KSČ, pod titulkem „Čí je to zájem?“, který nazýval signatáře „odpadlíky“ sloužícími Západu.

Charta 77 se stala symbolem odporu proti normalizaci, inspirovala tisíce lidí (celkem přes 1800 signatářů) a nemalou měrou přispěla k pádu komunistického režimu v roce 1989. Havel se stal jejím mluvčím a následně i prvním prezidentem svobodného Československa. Charta 77 dnes připomíná odvahu stát za pravdou i v těžkých časech a navzdory přímé perzekuci.