Příběh prvních českých vysokých kol

16. 11. 2025

Dnes bereme cyklistiku jako samozřejmost. Máme horská kola, elektrická, dětské odrážedla a po městech i ty na půjčení. Ale v době, kdy jízdní kolo působilo skoro jako vědecká kuriozita, se odehrál jeden z nejzásadnějších momentů české sportovní historie. Psal se 16. listopad 1880, když se v pražském Smíchově sešla parta nadšenců s bratry Františkem a Josefem Kohoutovými v čele. Tam vznikl Český klub velocipedistů. Vůbec první cyklistický klub v Rakousku-Uhersku.

Jízdní kola se v Evropě objevovala už od čtyřicátých let 19. století, ale pro většinu lidí to byl stroj z budoucnosti. První větší pozornost vzbudilo kolo na pařížské světové výstavě v roce 1864 a až s příchodem anglického jezdce Willima Crowla do Prahy v roce 1879 se začala psát česká kapitola.

Crowl s sebou přivezl moderní kovové „vysoké kolo“ typu Excelsior. To nadchlo smíchovského továrníka Jana Kohouta, majitele mlýna a zakladatele rodinné dílny. Jeho synové František a Josef si k novému stroji okamžitě našli cestu. V otcově dílně vznikly první české kopie vysokého kola. Později dostaly přezdívku „kohoutovky“.

Když bratři Kohoutové 16. listopadu 1880 spolu s dalšími 22 jezdci založili Český klub velocipedistů, odstartovali něco, co nemělo v českých zemích obdoby. Pořádali první hromadné vyjížďky, projížděli úsek Prahy až na venkov a z cyklistiky dělali fenomén, který lákal zvídavé diváky.

Jen o rok později vyrazili až do Vídně a zvládli cestu za dva a půl dne, rychleji než tehdejší poštovní kůň. Ve Vídni se pak oba zúčastnili prvních oficiálních závodů vysokých kol. Josef vyhrál závod na jednu míli, František na dvě.

Český klub nezůstal jen u výletů. V roce 1883 se v pražském Karlíně konaly první mezinárodní závody. A i když vyhrál jezdec z Mnichova, šlo o moment, který ukázal, že Čechy chtějí hrát velkou roli v evropské cyklistice. O dva roky později vznikla Česká ústřední jednota velocipedistů, přímý předchůdce dnešního Českého svazu cyklistiky.

V roce 1887 pak vznikla vůbec první česká cyklistická dráha, a to v pražské Stromovce. Do té doby se závodilo v polích, na loukách nebo u kasáren. Josef Kohout zapsal i jeden z prvních cyklistických rekordů. 400 km za 24 hodin. Na vysokém kole bez brzd a bez odpružení.

V roce 1993 byl původní smíchovský klub obnoven pod názvem ČKV 1880. Členové stále pořádají tradiční vyjížďky a memoriály starých strojů. Když se na nich sejdou velocipedy a repliky vysokých kol, jako by se otáčely stránky historie.

Bratři Kohoutové tedy nebyli jen nadšenci. Byli průkopníci, kteří přinesli do českých zemí moderní sport, technologickou novinku i novou formu svobody. Díky nim začala cyklistika psát české dějiny a píše je dodnes.