První český klub amatérských fotografů
.webp?ts=)
Dnes má téměř každý v kapse výkonný fotoaparát a zároveň i temnou komoru, umožňující nejen vyvolávání, ale i úpravy a modifikace fotografií, o kterých se nám ještě před pár lety ani nesnilo. Dokonce nám už pomáhá i umělá inteligence a to nejen při úpravách, ale přímo při samotném focení. Něco takového si před více než 130 lety první fotoamatéři neuměli ani představit.
První český klub fotografů amatérů, známý jako 1. ČFKA a později jako fotoklub Nekázanka, byl ustaven 19. srpna 1889 v Praze. Pravda, původně byl česko-německý a k jeho rozdělení došlo až o tři roky později. Sdružení, které položilo základy hnutí fotografů v našich zemích, původně sídlilo v nepříliš luxusních prostorech, konkrétně ve skromném atelieru v Bartolomějské ulici. Tehdejší fotografičtí nadšenci ale měli dost odhodlání a vydrželi.
Klub se rozvíjel a hodně stěhoval - přes ateliery ve Vodičkově, Ostrovní a Národní nakonec až do Nekázanky, po které získal své jméno. Součástí tamních prostor už nebyl jen prostorný atelier, ale také temné komory, knihovna a výstavní síň. Kolem klubu se shromáždili slavní fotografové, včetně V. J. Bufky, Josefa Větrovského, Jana Lukase, Františka Drtikola a dalších.
V roce 1893 začal klub vydávat časopis Fotografický Obzor, na podzim 1895 uspořádal malou členskou výstavku a v roce 1897 velkou Výstavu amatérů českoslovanských na Žofíně, kde se zároveň konal první sjezd amatérských fotografů v českých zemích.
Klub přežil obě světové války, německou okupaci i komunistický režim, kdy byl nuceně začleněn do struktur státní zájmové činnosti, ale udržel si tradici a funguje dodnes, přestože o reprezentativní prostory v Nekázance bohužel přišel.