První lidský výtvor, který unikl gravitaci Země

2. 1. 2026

Přesně před 67 lety, 2. ledna 1959, odstartovala z kosmodromu Bajkonur sovětská sonda Luna 1 (tehdy nazývaná také Sen). Stala se vůbec prvním lidským výtvorem, který dosáhl únikové rychlosti, opustil gravitační vliv Země a vstoupil na heliocentrickou dráhu kolem Slunce – Sověti ji proto označili za „první umělou planetu“. A přitom šlo vlastně o chybu.

Původním cílem mise totiž bylo narazit do povrchu Měsíce, jenže kvůli chybě v řídicím systému (přesněji kvůli příliš dlouhé době hoření horního stupně rakety) sonda svůj plánovaný cíl minula. 4. ledna 1959, po 34 hodinách letu, přeletěla kolem Měsíce v minimální vzdálenosti přibližně 5995 km (podle přesných údajů NASA a dalších zdrojů; někdy jsou uváděny jiné vzdálenosti v rozmezí 5900–6400 km).

Luna 1 vážila 361 kg, měla sférický tvar s anténami a nesla nálož vědeckých přístrojů: magnetometr, Geigerův počítač, scintilační detektor a detektor mikrometeoritů. Během letu zaznamenala několik prvenství – například 3. ledna vypustila oblak sodíkového plynu, který vytvořil viditelnou oranžovou stopu pro optické sledování z Země a sloužil jako experiment chování plynu ve vesmíru.

Mezi klíčové objevy patřilo potvrzení absence významného magnetického pole Měsíce, měření radiace ve Van Allenově pásu a první přímá detekce slunečního větru – proudu ionizovaného plazmatu ze Slunce.

Ačkoli mise nesplnila svůj primární cíl, otevřela éru meziplanetárních letů v době vrcholících vesmírných závodů mezi SSSR a USA. Luna 1 se stala symbolem odvahy a technického pokroku – po ztrátě signálu 5. ledna (ve vzdálenosti 600 000 km od Země) pokračuje dodnes v oběhu kolem Slunce mezi drahami Země a Marsu.

Tento let položil základy pro další sovětské úspěchy, jako Luna 2 (první dopad na Měsíc) či Luna 3 (první snímky odvrácené strany). Dnes, o 67 let později, připomíná, jak rychle se lidstvo posunulo od prvních kroků mimo Zemi k plánům na návrat na Měsíc.