Startovní čára nové éry medicíny
Barney Clark, 61letý zubař z Utahu, se stal prvním člověkem, kterému lékaři nahradili celé srdce kompletně umělým přístrojem, Jarvikem 7. Byl to průlom, který zamával etikou, technologií i představami o tom, jak daleko můžeme jít, když jde o lidský život.
Tým vedený chirurgem Williamem DeVriesem a konstruktérem Robertem Jarvikem strávil roky přípravou zařízení, které mělo nahradit pumpu života. Jarvik 7 byl sice revoluční, ale i brutálně nepraktický. Nešlo jen o celkem masivní tělo přístroje uvnitř hrudníku, ale hlavně o 160kilogramový externí kompresor, který musel neustále dodávat tlakový vzduch, aby srdce vůbec fungovalo.
2. prosince 1982 se během několika hodin podařilo implantovat zařízení do Clarkova hrudníku. Chirurgové věděli, že jde o experiment na hraně možností. Clark přežil operaci a prožil dalších 112 dní. Nakonec zemřel na multiorgánové selhání a mrtvici.
Jeho příběh by se mohl zdát jako slepá ulička, ale opak je pravdou. Všechny další srdeční náhrady a asistenti, kteří dnes drží při životě tisíce lidí čekajících na transplantaci, vznikly přímo z Clarkova experimentu. 80. léta přinesla lehčí bateriové pumpy a 90. léta pak dala světu první FDA schválené mechanické podpory. Dnes lidé se srdečním asistorem nejen chodí, ale běžně žijí, cestují, sportují.
Jarvik 7 tak nebyl slepý výstřel, ale startovní čára. Otevřel medicíně cestu, kterou předtím nikdo nepřešel.