Výročí rekonstrukce Národního divadla - a rekonstrukce nová

30. 9. 2025

Před 42 lety, 18. listopadu 1983, byla slavnostně dokončena rozsáhlá rekonstrukce a dostavba Národního divadla v Praze, jednoho z nejvýznamnějších symbolů české kultury. Tento klíčový projekt, který trval od roku 1977, vrátil divadlu jeho původní lesk a rozšířil jeho prostory, aby odpovídaly moderním požadavkům.

Národní divadlo, otevřené poprvé v roce 1881, bylo poškozeno požárem krátce po svém otevření. Po rychlé obnově sloužilo desetiletí, ale v 70. letech 20. století bylo zřejmé, že budova potřebuje zásadní renovaci. Technické zázemí bylo zastaralé, prostory nevyhovovaly rostoucím nárokům umělců ani diváků a některé části budovy byly v havarijním stavu. Rekonstrukce, kterou vedl architekt Zdeněk Vávra, měla za cíl zachovat historický charakter divadla a zároveň ho modernizovat. Práce zahrnovaly kompletní obnovu hlediště, jeviště a technického vybavení. Byly restaurovány původní dekorace, včetně zlacených ornamentů a maleb od umělců, jako byl Mikoláš Aleš. Všechno tohle by si pozornost laické veřejnosti asi úplně nezískalo.

Jenže současně byla přistavěna nová budova, tzv. Nová scéna, navržená architektem Karlem Pragerem, která rozšířila kapacitu divadla o moderní prostor pro experimentální a komorní představení. Prager, autor budovy Národního shromáždění (dnes Nová budova Národního muzea), ale také banky na Smíchově nebo budov dnešního CAMPu, byl propagátor modernismu a brutalismu a působil ve své době rozruch v laické i odborné sféře. Kontrast mezi historickou budovou a modernistickou přístavbou vyvolal vášnivé diskuse, ale Nová scéna se časem stala přirozenou součástí pražského panoramatu. A kavárna Nona s designovým interiérem se stala místem setkávání a diskusí nejen mladé umělecké scény.

Rekonstrukce stála přes 800 milionů korun a vyžadovala koordinaci stovek odborníků. Slavnostní znovuotevření 18. listopadu 1983 bylo oslavou české kultury, při níž byla uvedena Smetanova Libuše, opera, která divadlo původně otevřela. Projekt nejen zachránil Národní divadlo před chátráním, ale také zajistil jeho fungování jako moderního kulturního centra.

Dnes, 42 let poté, zůstává Národní divadlo srdcem české opery, činohry a baletu. Rekonstrukce z let 1977–1983 je příkladem úspěšného spojení úcty k tradici a potřeb moderní doby, díky čemuž divadlo nadále inspiruje návštěvníky z celého světa.

Druhá rekonstrukce začala právě teď

Uplynlo už ale hodně let a tak letos rekonstrukcí prochází právě přístavba Nové scény. Vnější podoba se nezmění,  ale proměnou projde vnitřní uspořádání i technologie. Hlavní sál získá teleskopické hlediště s kapacitou až 500 diváků a přizpůsobitelnou akustikou. Přibude také komorní scéna, nové edukační centrum nebo kavárna propojená s piazettou Václava Havla.