Z New Yorku do Prahy přes šum a strach

27. 2. 2026

V únoru 2004 ztichl hlas, který k nám desítky let mluvil přes rušičky, hranice i strach. Česká a slovenská redakce Voice of America ukončila vysílání. Jak to tehdy vypadalo?

New York, rok 1942

Voice of America poprvé vysílala 24. února 1942, uprostřed druhé světové války, kdy posílal zprávy přes oceán do zemí pod nacistickou kontrolou. Česky a slovensky začala stanice vysílat v březnu 1942 právě z New Yorku. Od samého začátku byl její program postaven na jednoduchém slibu. Budeme vám říkat pravdu.

V éře komunismu to nebyla prázdná fráze. Pro mnoho lidí v Československu byl Hlas Ameriky jedním z mála míst, kde mohli slyšet zprávy, které domácí média zamlčovala nebo překrucovala. Režim na to reagoval po svém. Investoval do rušiček, které měly signál pohltit dřív, než dorazí k uším posluchačů.

To se změnilo 16. prosince 1988, kdy Československo vypnulo rušičky zahraničních stanic. Byl to jeden z předzvěstí toho, co přišlo o rok později.

V osmdesátých letech poslouchala celá republika

Po roce 1989 se situace proměnila. Domácí média se otevřela a pluralita informací přestala být výsadou těch, kdo dokázali naladit krátké vlny. Voice of America to věděla a reagovala. V průběhu devadesátých let omezovala středovlnné a krátkovlnné vysílání, posílala obsah lokálním FM stanicím a přesouvala se na internet. Úkol se měnil. Z prolomení informační blokády najednou cílili tam, kde média stále chyběla.

Když Evropa přestala být prioritou

Redaktor Jiří Fisher v roce 2004 popsal rozhodnutí bez příkras. Rada guvernérů dospěla k závěru, že vysílání do Evropy už není tak potřebné a že klíčové je soustředit zdroje na „boj proti terorismu“. Především na Blízký východ, ale také na Čínu a Afriku.

Česká redakce nebyla sama. Ke stejnému datu skončilo vysílání v deseti východoevropských jazycích najednou. V bulharštině, estonštině, češtině, maďarštině, lotyštině, litevštině, polštině, rumunštině, slovinštině a slovenštině.