Nesmrtelné osmdesátky
.webp?ts=)
Dnes se zaměříme na filmy - a konkrétně na ty z osmdesátek. V roce 1983 například odstartovala nesmrtelná trilogie Slunce, seno... Základem scénáře byly vzpomínky na dětství režiséra Zdeňka Trošky. Blaženě bylo v době natáčení prvního dílu teprve 16 let a Miluně dokonce ještě o rok méně. Ani jedna z nich ale v herecké dráze (s výjimkou pokračování) už nepokračovala.
Většina filmových scén se natáčela v Hošticích a zahrály si v něm i místní jako komparz. Film pro ně byl poměrně pěkný přivýdělek.
V roce 1989 vznikl druhý díl. Třeba ve scéně, kde se sbíhají babky na faru, měly herečky finanční motivaci běžet co nejrychleji, a to za sto korun. No a ta facka, kterou dala Helena Růžičková Blaženě, jak si dala tu druhou o stůl? Tak ta byla skutečná, chudák holka, a opravdové facky padaly i při závěrečné scéně, která se natáčela šestnáctkrát.
Zpátky do roku 1983, kdy přišla na řadu další nesmrtelná komedie o partičce kamarádů, kteří jedou na pánskou jízdu do hor. Ovšem s dětmi. S tebou mě baví svět od Marie Poledňákové se točil v pěkných mrazech, a tak se herci snažili propašovat na natáčení alkohol.
Režisérka je proto vždy ráno šacovala, ale marně. Vodku jim nakonec stejně přivezla horská služba. Chudák malá Dášenka po scéně s bačkůrkama musela brát antibiotika.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK