Výmluvy
.webp)
Znáte to. Je ráno, posouváte si budík o dalších pět minut v domnění, že za těch pět minut se stane zázrak a vy se najednou probudíte naprosto svěží, odhodlaní jít do práce s fenomenální náladou. Jenže ono se tak většinou nestane. Vlastně nikdy.
Na internetu najdete spoustu článků o tom, na co se vymluvit, když se vám zrovna nechce do práce. Klasika – nemoc, nevolnost. Když má někdo se svým nadřízeným bližší vztah, tak třeba kocovina a tak podobně. Jenže jsme národ kreativní, takže nějaká obyčejná nevolnost je zkrátka nudná.
A tak přicházejí na řadu opravdu netradiční výmluvy, například: „Unesli mě mimozemšťani, dnes nepřijdu do práce, “ nebo „Jsem tak tlustý, že neobleču pracovní kalhoty, tento týden se neukážu.“ A nebo třeba: „Duchové u mě doma mi nedovolili celou noc usnout, dneska to nedám.“
Personalista těžký chleba má. Zaměstnanec může dát výpověď kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu. Pokud má jinou, často lepší nabídku, servítky si kolikrát nebere a nebo vymýšlí právě bájné příběhy.
A tak se vám může pod ruce dostat výpověď typu: „Už mě nebaví sedět na židli.“, „Moc krátké přestávky.“, „Jedu darovat ledvinu.“, „Nepoživatelné jídlo v kantýně.“
Platí to ale i naopak. A tak byl skutečně někdo vyhozen na základě špatného parfému, krádeže těžítka nebo přibrání na váze.
To já už bych do práce asi nikdy nemohla přijít.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK