Americký raketoplán symbolizoval převahu ve vesmírných závodech

4. 4. 2025

Je to právě 42 let, kdy z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě odstartoval zbrusu nový raketoplán. Byl to třetí stroj v pořadí a po svých předchůdcích Columbii a Discovery dostal jméno Challenger. Jeho start ale nebyl jen premiérou nového stroje, mise STS-6 si připsala i několik dalších prvenství.

Challenger odstartoval s pětičlennou posádkou pod vedením velitele Paula J. Weitze, veterána z mise Apollo. Společně s ním byli na palubě pilot Karol J. Bobko, letoví specialisté Donald H. Peterson a F. Story Musgrave. Hlavním cílem mise bylo vynesení satelitu TDRS-1 (Tracking and Data Relay Satellite), prvního z řady komunikačních satelitů, které NASA potřebovala pro zlepšení spojení s raketoplány a dalšími kosmickými zařízeními. Satelit byl úspěšně vypuštěn 5. dubna z nákladového prostoru Challengeru, i když kvůli problémům s palubním raketovým motorem IUS nedosáhl ihned plánované geostacionární dráhy – později se to ale podařilo napravit.

Dalším významným momentem mise byl první výstup do otevřeného vesmíru z raketoplánu Challenger. Čtyřhodinový EVA výstup provedli 7. dubna Donald Peterson a Story Musgrave. Otestovali při něm nové skafandry a připojení k raketoplánu. Výstup byl klíčový pro budoucí mise, protože ukázal, že posádka může bezpečně pracovat mimo kabinu - hodilo se to zejména později při opravách satelitů či stavbě Mezinárodní vesmírné stanice.

Počátek éry znovu využitelných kosmických lodí

Mise STS-6 trvala 5 dní, 23 minut a 42 sekund a Challenger úspěšně přistál 9. dubna 1983 - místo na Floridě, kde bylo špatné počasí, k tomu došlo na základně Edwards v Kalifornii. I přes drobné technické potíže, jako byla zpožděná komunikace přes TDRS-1, byla mise považována za úspěšnou. Challenger dokázal, že je spolehlivým přírůstkem do flotily raketoplánů, a otevřel cestu pro dalších devět misí, které absolvoval před svou tragickou havárií v roce 1986.

Na první let Challengeru se pamatuju i já, přestože mi tedy bylo jen osm let. I za železnou oponou bylo jasné, že raketoplány symbolizují optimismus a technologický pokrok, schopnost NASA rychle rozšířit své kapacity a přizpůsobit se rostoucím požadavkům na kosmický výzkum. Byl to počátek éry "reusable spacecrafts", neboli znovu použitelných kosmických lodí, který se po několika dekádách přetvořil v dnešní rakety společnosti SpaceX, jejichž nosné části se dokáží samy vrátit a přistát na určeném místě.