Holub vyráží k Viktoriiným vodopádům

2. 5. 2025

Dnes je to přesně 150 let, co známý český cestovatel, lékař a etnograf, dr. Emil Holub, potřetí zamířil na výpravu v rámci afrického kontinentů. V roce 1875 už v Africe pobýval třetím rokem, už za sebou měl nějaké to prozkoumávání, ale právě tahle cesta se měla stát milníkem nejen v jeho životě, ale i v dějinách evropského poznávání Afriky. 

Po několika menších výpravách se Holub rozhodl pro expedici k Viktoriiným vodopádům na řece Zambezi, které jen o 20 let dříve objevil pro Evropu David Livingstone. Holub chtěl oblast navíc důkladně prozkoumat a především zmapovat, popsat a pokud možno do Evropy přivézt vzorky flory a fauny, případně artefakty získané od domorodých kmenů. 

Vyrazil 2 května z města Shoshong v dnešní Botswaně a zamířil na sever přes velmi obtížně prostupnou buš, protkanou řekami a sem tam domorodými osadami. I přes velmi obtížný postup, logistické i zdravotná problémy se mu v červenci daří překročit Kalahari, začátkem září vstupuje na území dnešní Zambie a v říjnu skutečně přichází k Viktoriiným vodopádům. Několik dni mapuje okolí, zakresluje terén a pořizuje nákresy. Jeho ručně kreslené mapy se posléze v Evropě stanou ceněným kartografickým materiálem. 

Když v listopadu výprava vyráží zpět, potýká se s malárií, útoky divoké zvěře i nedostatkem zásob. Holub ale celou cestu dokumentuje a pořizuje další a další vzorky. Když se v dubnu 1876 konečně vrací zpět do Shoshongu, čítá jeho sbírka na 13 tisíc rostlinných, živočišných, mineralogických a etnologických položek. Stojí za zmínku, že v kontextu tehdejší doby volil Holub mimořádně lidský a ohleduplný přístup k domorodcům – snažil se jim především porozumět. 

Jeho sbírky se po návratu vystavovaly ve Vídni i v Praze, vynesly mu uznání v odborných kruzích a zařadily ho mezi největší cestovatele 19. století.