Dům U Halánků jako brána do moderní éry

30. 11. 2025

Vojtěch Náprstek. Jeho životní cesta připomíná dramatický seriál. Účast na povstání, útěk do Ameriky, všmožné práce od truhláře až po diplomata, výprava k indiánskému kmenu Dakota a nakonec návrat domů, aby změnil českou společnost.

Rok 1862 se stal jedním z klíčových momentů jeho života . Právě tehdy totiž Náprstek proměnil dům U Halánků na Betlémském náměstí v Praze v České průmyslové muzeum, první prostor svého druhu u nás. A právě na tuto událost se zaměříme.

Po návratu z USA v roce 1858 přivezl Náprstek nejen obrovský životní nadhled, ale i fascinaci technickým a společenským pokrokem. Chtěl dostat moderní nápady z Anglie a Ameriky do českého prostředí, které tehdy stále žilo spíš na tradicích než v inovacích.

Průmyslové muzeum mělo lidem ukazovat moderní techniku, řemesla i nové postupy, které ve světě hýbaly průmyslovou revolucí. Otevíralo veřejnosti svět, který by jinak většina lidí nikdy nespatřila. Z domu U Halánků se tak stalo místo, kde se potkávala česká inteligence, tvůrci, inovátoři i ti, kdo prostě jen chtěli lépe chápat svět kolem sebe.

Od začátku tu fungovala také veřejná knihovna, která sloužila jako prostor pro vzdělávání i diskuse. A od roku 1865 tu pravidelně zasedal také Americký klub dam, první organizovaný ženský spolek u nás, který Náprstek podporoval nejen organizačně, ale i jako přesvědčený zastánce ženské emancipace.

Tlak na prostor nakonec přiměl Náprstka ke stavbě nové budovy. Když staré domy nestačily, nechal je zbořit a roku 1866 postavil přístavbu, která stojí dodnes. Současné Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur.

Založením Průmyslového muzea udělal Náprstek pro českou společnost něco zásadního. Otevřel dveře do světa lidem, kteří by jinak zůstali uvězněni v hranicích rakousko-uherské reality. Ukázal jim technologie, kultury, nápady a inspiraci, které mohly měnit životy.