Od komických začátků k povinnému standardu

1. 2. 2026

Dnes je pasová fotka něco, nad čím maximálně zabědujete, protože se tam sami sobě nelíbíte, ale představte si, že ještě před sto lety nic takového nebylo. Pasy tehdy často vypadaly spíš jako ozdobný list papíru s vaším jménem a možná krátkým popisem typu „střední postavy, hnědé vlasy“. Identita se moc neřešila a cestování fungovalo daleko volněji. Zlom ale přišel s první světovou válkou, kdy se najednou celý svět začal bát špionů, falešných dokladů a lidí, kteří se vydávají za někoho jiného.

První krok se rozhodla udělat Velká Británie. V roce 1915 začala jako první země na světě vydávat cestovní pasy s povinnou fotografií držitele. Tím se vlastně zrodil pas, jak ho známe dnes. Nejenže obsahoval obličej, ale poprvé dostal i lepenkový obal a omezenou platnost.

Začátky pasových fotografií ale byly docela komické. Dneska vám přesně řeknou, že musíte mít neutrální výraz, žádné pokrývky hlavy, čisté pozadí a žádný úsměv. Jenže v roce 1915 žádná jednotná pravidla neexistovala a lidé vůbec netušili, co se od nich očekává. Výsledkem byly naprosté bizarnosti. Třeba slavný spisovatel Sir Arthur Conan Doyle si na pasovou fotku rovnou přivedl manželku a děti. Úředníci to tehdy nerozporovali, protože prostě neexistoval manuál „jak správně vypadat na pasu“. Arcibiskup z Canterbury se zase nechal vyfotit v plné církevní róbě i s berlou.

Zavedení fotografie ale přesto výrazně zvýšilo bezpečnost cestování. A protože Británie byla tehdy obrovskou mocností, její systém rychle inspiroval další státy. Po válce se pasy s fotkou staly standardem a kolem roku 1920, s rozvojem Společnosti národů, se začal formovat jednotnější pasový systém pro celý svět.