První telefonní linka v Čechách

10. 4. 2025

Psal se 10. duben 1881, když mezi Ledvicemi a Duchcovem zazněl poprvé lidský hlas přenesený na dálku po drátě. První telefonní linka na území Čech nebyla žádným rozmarem, ale praktickým řešením. Spojila totiž správní budovu uhelného dolu s železničním nádražím – a otevřela dveře době, kdy lidé mohou rozmlouvat na dálku. A zní se pak vyvinul dnešní propojený svět.

Za zrodem prvního spojení stál podnikatel Richard Hartmann ze Saska. Potřeboval rychlejší komunikaci mezi uhelným dolem a nádražím, kde se uhlí nakládalo na vagóny. Místo posílání poslíčků nebo psaní vzkazů vsadil na novinku – telefon. Málokdo tehdy tušil, že jde o začátek technologické revoluce.

Praha chvíli otálela

O necelý měsíc později – 21. května 1881 – si svůj první telefon nechal nainstalovat pražský cukrovarník Bedřich Frey. Spojil si kancelář v centru s cukrovarem ve Vysočanech. Tehdy ještě šlo o soukromý luxus, který si mohli dovolit jen úspěšní podnikatelé s velkou vizí. Netrvalo však dlouho a Praha se stala telefonním centrem země.

První veřejná telefonní ústředna v Praze začala fungovat 11. srpna 1882. V domě U Richtrů na Malém náměstí seděly telefonistky, které ručně spojovaly hovory mezi účastníky. Zpočátku jich bylo jen jedenáct. Do konce roku už ale vyšel první telefonní seznam – a v něm figurovalo 98 jmen.

„Ha-hej!“ místo „Haló?“

Zajímavostí je, že lidé si museli na telefonní hovor teprve zvykat. Nikdo přesně nevěděl, jak má začít mluvit. První volající se často ohlašovali zvoláním „Ha-hej!“, protože žádné zavedené telefonní pozdravy ještě neexistovaly. Až později se ujal dnes běžný výraz „Haló“, který známe dodnes.

Když zvonil drát

Dnes bereme telefon jako samozřejmost. Ale tehdy šlo o technický zázrak, který měnil zaběhnuté pořádky. Už nebylo třeba čekat na korespondenci, domlouvat se přes třetí osoby nebo spoléhat na posly. Stačilo zvednout sluchátko – a svět byl najednou blíž.