Z Národního divadla do Karlína
.webp?ts=)
Před 150 lety zažila Praha revoluci. Ulice poprvé rozsvítila modrá lucerna a z vozovny vyjel vůz, který neřídil kočí s kočárem, ale tramvaj tažená koňmi. Bylo 23. září 1875 a pražská koňka začala psát první kapitolu městské hromadné dopravy.
Za pražskou koňku může belgický podnikatel Édouard Otlet. Ten si v březnu 1875 vyběhal povolení na stavbu tratí a o pár měsíců později vyjela první jízda z dnešního Národního divadla přes řetězový most až do Karlína. Čtyři kilometry dlouhá trasa byla hitem. Děti jásaly, pánové v cylindrech kroutili hlavou a pražské ulice poprvé zažily něco, co připomínalo moderní město.
Jízdenka stála pět až deset krejcarů a najednou se dalo místo hodin chůze přes půl města prostě… sednout do vozu. Jenže realita nebyla vždy bez komplikací. Koně občas neposlouchali, vozy vykolejovaly a intervaly sedm minut fungovaly spíš na papíře než ve skutečnosti. Kočí bojovali s bičem, ruční brzdou i s nervy, když cestující na výhybnách čekali na zpožděné vozy.
Aby lidé věděli, kam tramvaj jede, používala koňka místo čísel barevné symboly a svítilny. Večerní spoj s modrou lucernou byl ten poslední, co projel městem. Originální vozy z Ringhofferovy továrny z 80. let se dochovaly a dnes je můžete vidět v Muzeu MHD v Praze.
Koňka vozila Pražany tři dekády. Poslední jízda vyjela 12. května 1905 z Malostranské přes Karlův most. V té době už ale město dobývala elektřina, Křižíkova elektrická tramvaj vyjela už v roce 1891 a během pár let vytlačila koně z ulic.