Vánoční pozdrav, který odstartoval novou éru komunikace

3. 12. 2025

Dnes je úplně normální během dne poslat desítky zpráv. Ale 3. prosince 1992 se stalo něco, co tehdy působilo skoro jako sci-fi. Neil Papworth, tehdy 22letý programátor, odeslal z počítače prosté „Merry Christmas“ na telefon svého kolegy z Vodafonu. Krátká testovací zpráva, která měla jen ověřit software, se stala první SMSkou v historii. A rovnou vánoční!

Jeho zpráva zamířila na mobil Orbitel 901. Masivní, futuristický přístroj, který uměl zprávy pouze přijímat. Jarvis, adresát první SMS, byl zrovna na firemním večírku a neměl jak odpovědět. Tehdejší mobily totiž neměly klávesnici.

Nikdo nepředpokládal, že zprávy jednou zastíní telefonní hovory. Limit 160 znaků nebyl poetickým rozhodnutím, ale technickou nutností. Papworthova věta měla pouhých 15 znaků, takže se vešla s obrovskou rezervou.

Zprávy byly zpočátku zdarma. Operátoři službu nijak nepropagovali, protože nepředpokládali, že by ji lidé používali. Všechno se ale změnilo, když na trh dorazily první telefony schopné SMS odeslat.

Rok 1993 znamenal další milník. Nokia uvedla model, který dovoloval psát SMS přímo z mobilu. Psalo se pomalu. Pro jedno písmeno bylo často potřeba zmáčknout číslo dvakrát, někdy třikrát. Teenageři však měli trpělivost a posílali zprávy ostošest.

Opravdový boom přišel v roce 1999, kdy se operátoři dohodli na propojování zpráv mezi sítěmi. Konečně bylo možné psát všem, ne jen lidem u stejného operátora. A to byl moment, kdy se z SMS stala globální komunikační síla.

Roky kolem milénia bývají označovány jako zlatá éra SMS. V únoru 2001 už Britové posílali miliardu SMS měsíčně. S textovkami se zrodil i nový jazyk. Rychlý, stručný, plný zkratek. Vznikla i vlna emotikonů :-) a dokonce celé literární žánry. V Japonsku se objevily „keitai shousetsu“, romány psané na mobilu. SMS mluva se přenesla na internet, do chatů, a nakonec do běžného života.

Roky 2007-2012 pak přinesly smartphony a s nimi nejrůznější aplikace. WhatsApp, Messenger, později i iMessage. Poprvé v historii začal počet SMS celosvětově klesat.

A tak se kruh zvláštním způsobem uzavírá. Technologie, která měla lidi přiblížit, je někdy naopak odsouvá dál od sebe. Textovky zjednodušily komunikaci natolik, že už se téměř bojíme slyšet skutečný hlas toho druhého. Místo krátkého telefonátu, v němž bychom jednou větou vyřešili, co potřebujeme, volíme psaní zpráv. Je to pohodlnější, bezpečnější, bez rizika zaváhání nebo trapného ticha.

Jenže někdy tam chybí tón hlasu, smích, pauza, která není prázdná, ale plná lidskosti. Nevidíme reakci, nečteme emoce. A když už nevíme, jak něco říct, raději napíšeme. 

Jedna skutečnost se ale nemění. Že na druhé straně stále sedí člověk.