Začátek konce jedné éry
Píše se třetí prosinec 1965. Glasgow. Dav ječících fanynek, blesky fotoaparátů a elektrizující atmosféra, která by se dala krájet. Beatles právě vstupují na pódium kina Odeon. Jde o začátek jejich úplně posledního turné po rodné Británii. Dvě vyprodané show v jednom večeru odstartovaly šňůru 18 koncertů během pouhých deseti dnů.
Rok 1965 stavěl Beatles do role globálních superstar. V Glasgow čekal kapelu několikatisícový sál a s ním i obavy pořadatelů, jestli se publikum nezvrhne v chaos. Policisté byli všude, přesto už tehdy novináři psali, že hysterie slábne. Beatlemania prý dospěla stejně jako kapela samotná. A možná za to mohla i právě vydaná deska Rubber Soul, která ukázala mnohem vyzrálejší zvuk.
5. prosince se Beatles vrátili do rodného Liverpoolu. Empire Theatre s kapacitou 5 100 lidí byl okamžitě bez šance. Přišlo přes 40 tisíc žádostí o lístky. Mnoho známých, příbuzných i starých přátel kapely chtělo být u toho. McCartney si tehdy postěžoval, že množství policistů v sále ruší atmosféru. I to ale patřilo k tehdejšímu šílenství kolem Beatles.
Turné skončilo 12. prosince 1965 v Cardiffu. Tehdy tomu nikdo nevěnoval zvláštní pozornost, přece hráli pořád. Tohle byly poslední koncerty Beatles na britské půdě, jenže to tehdy ještě nikdo netušil. O rok později absolvovali ještě americké turné, ale pak už s živým hraním skoncovali a ponořili se naplno do studiové tvorby, která přinesla alba jako Sgt. Pepper’s nebo Abbey Road. Poslední spontánní veřejné vystoupení přišlo až v roce 1969 na střeše Apple Records na londýnské Savile Row.